Prvoligovou kariéru jste končil přesně před deseti lety. Jak moc vám chybí fotbal na nejvyšší úrovni?
Po konci kariéry jsem ještě s hraním pokračoval v nižších soutěžích. Do toho jsem taky začal trénovat, takže se ve fotbalovém prostředí pohybuji dál. Nostalgie po prvoligových dobách na mě nijak nepadla. Samozřejmě člověku chybí atmosféra na stadionech a řada dalších věcí, která k tomu patřila. Ale na Slavii jsem smlouvu podepisoval v osmnácti letech, na nejvyšší úrovni jsem hrál skoro dvacet let, takže je to možná dané i tím, že jsem si vrcholový fotbal jako hráč do syta užil.
Jak jste během kariéry přemýšlel o tom, co budete dělat, až pověsíte kopačky na hřebík?
Určitě jsem chtěl zůstat u fotbalu. Původně jsem si pohrával s myšlenkou, že bych mohl být platný ve sportovním managementu. Během kariéry jsem toho hodně odkoukal i v zákulisí fungování klubů, na zahraničních štacích jsem se naučil francouzsky, italsky, německy a anglicky, to všechno bych mohl dobře zužitkovat.
Jako další možná cesta se pak jevilo trénování. Když jsem byl ve Slavii na konci kontraktu tak trochu odstrčený, začal jsem si dělat trenérskou licenci. I když to byl běh na dlouhou trať. Pokud to má člověk dělat opravdu poctivě, co se týče studijního materiálu i praxe, zabere mu to zhruba pět až šest let. V tomhle směru jsem udělal maximum.
Ivan Hašek už není trenérem národního týmu. Jeho nástupce ale zatím známý není. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd to vysvětluje tím, že nečekal, že bude muset tak rychle hledat náhradu.
Jste znalci fotbalu? A co zeměpis? Otestujeme vás na vlajkách národních týmů, které už mají jistou účast na mistrovství světa 2026 a rozhodně nepatří mezi fotbalové obry.
Newsletter Kopačky vás tentokrát nachystá na žhavou podzimní fází v ženském fotbale.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!