V zákulisí se v Českých Budějovicích pokazilo všechno možné, a na hřišti to zejména směrem dozadu v závěru podzimní části vypadalo regulérně na ručník (povolit soupeřům 91 střel napříč čtyřmi zápasy by snad mělo být fyzicky nemožné), ale přesto by bylo krajně pošetilé tvrdit, že je o sestupujícím rozhodnuto. Bronislav Červenka je sice sympaťák a nejspíš i solidní kouč, ale faktem je, že ani on Zlín neposunul přesvědčivě před Dynamo.
Ke skepticismu svádí především tři důvody: zaprvé, Stanislav Dostál byl na podzim přímo nadčlověkem, a takové série za podobně děravými obranami typicky netrvají věčně. Statistika vychytaných gólů, která na bázi známého xG přihlíží pouze ke střelám na bránu a kromě jejich pozice bere v potaz i umístění či preciznost zakončení, hovoří jasně: Matej Rakovan povolil soupeřům necelé čtyři branky nad očekávání, Dostál naopak víc než čtyři navíc chytl.
To je sice krásné, na druhou stranu před rokem jsme přihlíželi historickému podzimu Jindřicha Staňka, který v jednu chvíli 12 kol v řadě neklesl z hlediska této metriky do mínusu, aby následně na jaře na první pozitivní výkon čekal až nezdravě dlouho, do 25. kola. Také Dostála, který už teď stihl předvést pět vyloženě fenomenálních výkonů o zhruba jednom celém chyceném gólu, téměř jistě čeká pád na zem, a Zlín na takovou regresi není připraven.
Přímák vám tentokrát ukáže jednu neskutečnou sérii, která se táhne už od roku 2001.
Sparta po prohře ve finále poháru vyhodila Larse Friise, do konce sezony jeho roli převezme Luboš Loučka. Pojďme se s dánským koučem rozloučit rychlým kvízem, který ukáže, jak moc se vám zapsal do hlavy.
Nebudeme vás napínat a rovnou vám odpovíme: křik musí být přirozený, nikdy ho komentátor ze sebe nemá dostávat na sílu. V podcastu s Milanem Štěrbou rozebíráme, jak vypadá správné provázení zápasem, příprava i proč je dobré, když je každý komentátor originál.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
