Konec kariéry jsem odložil na neurčito. V baráži nám pomůžou diváci, říká v rozhovoru Tomáš Vaclík

Věříš, že postoupíme na mistrovství světa? Kolik tomu teď dáváš procent?

Já to vidím fifty fifty. Obrovskou výhodou pro nás může být domácí prostředí. Poslední baráž o MS jsem před čtyřmi lety zažil ve Švédsku na vlastní kůži a bylo znát, že jsme hráli venku. Soupeře hnalo kupředu v nové aréně 50 tisíc lidí. Teď bude podpora fanoušků na naší straně. Zásadní bude taky zdravotní stav a sportovní forma našich klíčových hráčů. Uvidíme, jak na tom budou Šulcík a Schicky. Po posledním víkendu to vypadá dobře.

Jde v takovém zápase soupeře vůbec nějak překvapit?

Nemyslím si. Pro náš tým může být výhoda, že máme nového trenéra, takže to pro Iry nebude tak čitelné, jako kdyby byl u týmu celou kvalifikaci. Určitě budou zkoumat, jak se prezentoval s Plzní v evropských pohárech. Zároveň reprezentace je něco jiného, což nám může hrát do karet. Na druhou stranu by určitě i Miroslav Koubek uvítal, kdyby měl s týmem víc času včetně nějakého zápasu. Mohl tam být už na listopadový sraz. Takhle se pojede hned naostro.

Co bude pro postup klíčové?

Ustát v hlavě velikost zápasu. Hraje se o mistrovství světa. V samostatné české historii se to podařilo jen jednou, takže by to byl obrovský úspěch. Teď je to blízko, ale kluky to nesmí svázat.

Do repre se vrací Vladimír Darida, dokáže pomoct?

Stoprocentně má týmu co dát. Je to zkušený borec, odehrál spoustu důležitých zápasů. Jen v repre jich má přes sedmdesát. Nerozklepou se mu kolena. Takové hráče potřebujeme. V nároďáku jsme spolu byli zhruba sedm let a vím moc dobře, že se dokáže skvěle připravit a maximálně koncentrovat. Věřím, že může kluky zklidnit, to bude hodně cenné.

O brankařské jedničce je vzhledem ke zranění Jindřicha Staňka jasno?

Myslím, že ano. Matěj Kovář má dobrou formu. A na rozdíl od Jindry, který by jinak asi chytal, se dal zdravotně dohromady. Nečekám, že to bude v baráži tiki-taka, ale spíš boj a hodně nákopů.

Jak vzpomínáš na ten poslední barážový zápas proti Švédsku, který jste prohráli 0:1 po prodloužení?

Samozřejmě to člověka pořád štve. Dostali jsme smolný gól těsně před koncem prodloužení. K tomu vlastně ani nemuselo dojít, kdyby dal Milan Havel tutovku v nastavení. Chybělo nám dost hráčů a oni byli jasný favorit, přesto jsme odehráli vyrovnaný zápas. Ze Švédů jsem měl navíc pocit, že jsou nervóznější než my. Je to škoda. V takových zápasech rozhodují drobnosti. V tomhle případě to pak byla i kvalita, kterou měli v útoku.

Jaká byla tehdy v týmu energie? Jak moc jste si věřili, že to zvládnete?

Docela dost. Když hraješ na jeden zápas, může se stát cokoli. Chyběl kousíček. Věřím, že kdybychom to dotáhli do penalt, tak bychom to zvládli.

V čem se dnešní tým liší oproti tomu před čtyřmi lety?

Tehdy jsme byli dlouho pohromadě včetně trenéra a obecně kolem nároďáku nebyl takový humbuk, takže jsme měli větší klid. Teď máte na třetím srazu třetího trenéra. Zásadní výhoda bude v domácím prostředí. A do karet by nám mělo hrát i to, že největší tahouni týmu budou k dispozici, což tehdy nebylo, protože chyběli Patrik Schick a Vláďa Coufal.

Zmiňuješ třetího trenéra na třetím reprezentačním srazu. Jak se takhle zpětně koukáš na kotrmelce, které provázely výběr nového kouče?

Přiznám se, že jsem čekal, že Miroslav Koubek půjde k repre hned. Moc jsem nechápal, že se to takhle protahovalo.