Před týdnem jsme Spartu a Slavii opustili po nabušeném „double derby“ týdnu. Zdálo se tehdy, že letenským hraje vše do karet. Vyřadili červenobílé z domácího poháru a v ligovém mači se slávisté museli snížit k opatrné defenzivní hře, aby nedopustili další katastrofu a remízou udrželi v průběžné tabulce „hratelnou“ čtyřbodovou ztrátu.
Jenže čas oponou trhnul a už je tu nová inventura. Ze supernabitého března nám uběhl další týden a stav nálady na pomyslném sparťanském barometru spokojenosti bezpochyby brutálně klesl.
Očekávaná domácí bitva Evropské ligy s Liverpoolem skončila výsledkem 1:5. To by ještě mnozí příznivci rudých barev byli nejspíš ochotni přejít mávnutím ruky a hodnocením typu „hráli jsme s absolutní špičkou, a to nebojácně“.
Fajn. Jenže nad nedělním debaklem v Plzni 0:4 už se nejspíš uvnitř každé sparťanské duše rozblikala varovná kontrolka i s hlasitou sirénou.
Čekání trvající 25 let je u konce. Jeden z nejtradičnějších britských klubů se vrací do Premier League. Takřka pohádkový příběh ale nemá s pohádkou skoro nic společného. Jaká byla cesta svěřenců vysmívaného Franka Lamparda?
Fotbal žije novou větví nedávno propuknuté korupční kauzy. Na veřejnost se přes web Odkryto.cz dostal odposlech z roku 2024, ve kterém se šéf komise rozhodčích Libor Kovařík baví s obviněným karvinským šéfem Janem Wolfem o přikryté penaltě nebo o nasazování rozhodčích. Jak si jejich slova vyložit? V komentáři to zkouší znalec fotbalového zákulisí Luděk Mádl.
Pro mnoho Nizozemců skončila druhá světová válka až 21. června 1988. V Hamburku, po semifinálové výhře 2:1 nad Západním Německem.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
