Před týdnem jsme Spartu a Slavii opustili po nabušeném „double derby“ týdnu. Zdálo se tehdy, že letenským hraje vše do karet. Vyřadili červenobílé z domácího poháru a v ligovém mači se slávisté museli snížit k opatrné defenzivní hře, aby nedopustili další katastrofu a remízou udrželi v průběžné tabulce „hratelnou“ čtyřbodovou ztrátu.
Jenže čas oponou trhnul a už je tu nová inventura. Ze supernabitého března nám uběhl další týden a stav nálady na pomyslném sparťanském barometru spokojenosti bezpochyby brutálně klesl.
Očekávaná domácí bitva Evropské ligy s Liverpoolem skončila výsledkem 1:5. To by ještě mnozí příznivci rudých barev byli nejspíš ochotni přejít mávnutím ruky a hodnocením typu „hráli jsme s absolutní špičkou, a to nebojácně“.
Fajn. Jenže nad nedělním debaklem v Plzni 0:4 už se nejspíš uvnitř každé sparťanské duše rozblikala varovná kontrolka i s hlasitou sirénou.
Martinu Frýdkovi (34 let) v Arisu končí smlouva, ale z Řecka se mu odcházet nechce. V rozhovoru S FC mluví o nejisté budoucnosti i o tom, že by jednou rád pracoval jako sportovní ředitel u mládeže.
Evropské poháry nejsou jen obři jako Bayern s Realem. Hrají je taky Breiðablik, Klaksvík nebo Tiraspol. Dáme vám deset takových fotbalových bašt, vy nám řeknete, z jaké země jsou.
Votroci se po slabším začátku zvedli, mají na dosah evropské poháry a Adam Vlkanova věří, že tým má sílu historickou šanci dotáhnout do konce. V rozhovoru s FC mluví o vlivu Vladimíra Daridy, reprezentačním snu, síle kabiny i přínosu nového stadionu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
