Před týdnem jsme Spartu a Slavii opustili po nabušeném „double derby“ týdnu. Zdálo se tehdy, že letenským hraje vše do karet. Vyřadili červenobílé z domácího poháru a v ligovém mači se slávisté museli snížit k opatrné defenzivní hře, aby nedopustili další katastrofu a remízou udrželi v průběžné tabulce „hratelnou“ čtyřbodovou ztrátu.
Jenže čas oponou trhnul a už je tu nová inventura. Ze supernabitého března nám uběhl další týden a stav nálady na pomyslném sparťanském barometru spokojenosti bezpochyby brutálně klesl.
Očekávaná domácí bitva Evropské ligy s Liverpoolem skončila výsledkem 1:5. To by ještě mnozí příznivci rudých barev byli nejspíš ochotni přejít mávnutím ruky a hodnocením typu „hráli jsme s absolutní špičkou, a to nebojácně“.
Fajn. Jenže nad nedělním debaklem v Plzni 0:4 už se nejspíš uvnitř každé sparťanské duše rozblikala varovná kontrolka i s hlasitou sirénou.
Pražská Sparta zná prvního soupeře na cestě do Ligy mistrů. Ve třetím předkole vyzve francouzský Olympique Lyon s českým reprezentantem Pavlem Šulcem. Letenští začnou doma, odveta se odehraje ve Francii. Bez ohledu na výsledek už mají jistou minimálně ligovou fázi Evropské ligy.
Zbytečně agresivní zákrok Enza Fernándeze na Paua Cubarsího poslal Argentinu do prodloužení v deseti a výrazně přiblížil zasloužený triumf Španělska. Argentinský záložník za svůj zkrat sklízí kritiku, hlavním viníkem porážky ale podle domácích médií není.
Fotbal už dávno nečtou jen oči trenéra. Kluby sledují sprinty, intenzitu presinku, přihrávky i únavu hráčů, aby jejich rozhodnutí na hřišti vycházela nejen z pocitů, ale také z tvrdých dat.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
