Před týdnem jsme Spartu a Slavii opustili po nabušeném „double derby“ týdnu. Zdálo se tehdy, že letenským hraje vše do karet. Vyřadili červenobílé z domácího poháru a v ligovém mači se slávisté museli snížit k opatrné defenzivní hře, aby nedopustili další katastrofu a remízou udrželi v průběžné tabulce „hratelnou“ čtyřbodovou ztrátu.
Jenže čas oponou trhnul a už je tu nová inventura. Ze supernabitého března nám uběhl další týden a stav nálady na pomyslném sparťanském barometru spokojenosti bezpochyby brutálně klesl.
Očekávaná domácí bitva Evropské ligy s Liverpoolem skončila výsledkem 1:5. To by ještě mnozí příznivci rudých barev byli nejspíš ochotni přejít mávnutím ruky a hodnocením typu „hráli jsme s absolutní špičkou, a to nebojácně“.
Fajn. Jenže nad nedělním debaklem v Plzni 0:4 už se nejspíš uvnitř každé sparťanské duše rozblikala varovná kontrolka i s hlasitou sirénou.
Kdysi si finalisté přinesli každý svůj míč a pohádali se, se kterým se bude hrát. Dnes je balon jedním ze symbolů turnaje, marketingovým artiklem za miliony a technologickým nástrojem pro VAR. Historie míčů na světových šampionátech je vlastně malou historií fotbalu samotného.
FC podcast číslo 145 je další z naší série Dobýváme Evropu. Vybrali jsme momenty právě skončené sezony, ale díváme se i dopředu. Třeba na další koeficientovou bitvu o top desítku.
West Ham mu neprodloužil smlouvu a Vladimír Coufal (33 let) odcházel z Premier League trochu zadními dveřmi. O rok později má za sebou životní sezonu v Hoffenheimu, místo v sezonní jedenáctce Bundesligy a před sebou vyhlídku na Evropskou ligu. Zatímco jeho bývalý klub spadl do Championship.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
