Jsou kluby, které fotbalovým světem tak nějak proplouvají. Nebudí velké vášně, nevyhrávají tituly, jejich dresy nenosí známá jména. Jejich fotbal nenudí, ale ani nezvedá ze sedaček, a jejich výsledky jsou přesně takové, jaké se od nich obecně čekají. Hrají, na co mají. Nic víc, nic míň.
Stade Brestois 29 vždycky patřil mezi přesně takové kluby. Nikdy nezískal velkou domácí trofej, nikdy se neukázal v Evropě, jeho sestavou nikdy neprošly velké hvězdy. Historicky nejlepší umístění? Osmé místo ze sezony 1986/87. Známá jména? Možná argentinský kanonýr Gonzalo Higuaín. Ten se ale v Brestu pouze narodil během angažmá jeho otce Jorgeho.
Po dlouhých letech v nižších soutěžích se Brest od roku 2019 drží v Ligue 1. Rok co rok nad ním ale povlává hrozba sestupu. Letos tomu nemělo být jinak. Optimistické scénáře předpovídaly bretaňskému celku klidný střed tabulky, pesimističtější boj o záchranu. Zkrátka jako každý rok. Je to přeci klub, co málokdy překvapí. Jenže letos zaběhnuté pořádky neplatí. Piráti z Brestu Ligue 1 vodami jen tak neproplouvají. Letos je berou útokem.
Jamajský fotbalista Trayvone Reid si řekl o pozornost fotbalového světa hodně líným způsobem. Při penaltě v semifinále Karibského poháru jeho rozběh trval přibližně 17 sekund. A výsledek? Ten rozhodně za čekání nestál.
České kluby prožily špatný týden v Evropě. Ze čtyř zápasů vytěžily jedinou remízu a v žebříčku národních koeficientů se propadly na dvanáctou příčku. Boj o důležité desáté místo, které zaručuje místo v Lize mistrů, se komplikuje.
Projděte si kompletní fotbalový TV program na pátek. Výběr je velký.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
