Fotbal je zpátky. Po nesnesitelně dlouhé reprezentační pauze, která navíc letos přišla nesmyslně brzy, je klubová kopaná znovu v plné parádě na scéně. V pátek viděli fanoušci v Allianz aréně famózní duel Bayernu s Leverkusenem, o den později pak Inter na San Siru vskutku morbidním způsobem znectil prachmizerný Milán. Tohle je ale rubrika o Premier League, takže o tomto traumatickém zážitku psát nemusím.
Atraktivní duely totiž přinesla i první anglická. Tottenham se na tři body proti outsiderům ze Sheffieldu nadřel mnohem víc, než před zápasem čekal. O to jsou ale cennější. Družina Angeho Postecougla ukázala charakter a schopnost otočit nepříznivý vývoj střetnutí na samém konci. Dva kanadské body Richarlisona, jemuž se dlouhodobě nedaří a ještě se v týdnu veřejně svěřil s psychickými problémy, jsou pak milou třešničkou na dortu.
Martinu Frýdkovi (34 let) v Arisu končí smlouva, ale z Řecka se mu odcházet nechce. V rozhovoru S FC mluví o nejisté budoucnosti i o tom, že by jednou rád pracoval jako sportovní ředitel u mládeže.
Evropské poháry nejsou jen obři jako Bayern s Realem. Hrají je taky Breiðablik, Klaksvík nebo Tiraspol. Dáme vám deset takových fotbalových bašt, vy nám řeknete, z jaké země jsou.
Votroci se po slabším začátku zvedli, mají na dosah evropské poháry a Adam Vlkanova věří, že tým má sílu historickou šanci dotáhnout do konce. V rozhovoru s FC mluví o vlivu Vladimíra Daridy, reprezentačním snu, síle kabiny i přínosu nového stadionu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
