Fotbal je zpátky. Po nesnesitelně dlouhé reprezentační pauze, která navíc letos přišla nesmyslně brzy, je klubová kopaná znovu v plné parádě na scéně. V pátek viděli fanoušci v Allianz aréně famózní duel Bayernu s Leverkusenem, o den později pak Inter na San Siru vskutku morbidním způsobem znectil prachmizerný Milán. Tohle je ale rubrika o Premier League, takže o tomto traumatickém zážitku psát nemusím.
Atraktivní duely totiž přinesla i první anglická. Tottenham se na tři body proti outsiderům ze Sheffieldu nadřel mnohem víc, než před zápasem čekal. O to jsou ale cennější. Družina Angeho Postecougla ukázala charakter a schopnost otočit nepříznivý vývoj střetnutí na samém konci. Dva kanadské body Richarlisona, jemuž se dlouhodobě nedaří a ještě se v týdnu veřejně svěřil s psychickými problémy, jsou pak milou třešničkou na dortu.
Vallecano v prvním zápase čtvrtfinále Konferenční ligy porazilo řecký AEK. Jediné zbývající ohrožení české pozice v top desítce koeficientového žebříčku tak zůstalo bez bodu a už za týden po odvetě může být definitivně hotovo a Česko může získat potřetí v řadě velkou výhodu: jistou účast v Lize mistrů.
Český tým na mistrovství světa nečekají jen exotičtí soupeři, ale i neobvyklá fyzická překážka. Dva zápasy ve vysoké nadmořské výšce na mexických stadionech mohou reprezentaci vzít dech. V rámci celého MS 2026 jde navíc o problém, který v takové míře neřeší nikdo jiný.
Stanislav Tecl nemusel končit, přesto si vybral odchod ve chvíli, kdy ještě měl co nabídnout. V rozhovoru pro Football Club mluví o rozhodnutí pověsit kariéru na hřebík, odmítnuté Číně, nové roli ve Slavii i o tom, proč by pro něj další hraní už nedávalo smysl.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
