Před sezonou ses po dvou letech vrátil do Hradce. Neříkal sis, že to je příliš brzy?
Čekal jsem, že budu venku déle. Ale okolnosti mě dovedly zpátky. Hlavně poslední půlrok na hostování v Polsku, kde jsem byl sám bez rodiny. To byl hlavní důvod, proč jsem se chtěl vrátit – abych byl s rodinou.
V Plzni jsi měl ještě platnou smlouvu. Proč jsi nezůstal tam?
Ano, ještě na rok. Ale myslím, že z obou strany to spělo k tomu, abych šel jinam. Z nějakých důvodů jsem tam nechtěl být, oni taky věděli, že bych měl jít jinam. Shodli jsme se, šlo jen o to, kam zamířím.
Překvapilo mě, že ses vrátil tak brzy, protože vím, jak dlouho ses snažil z Hradce odejít. Nepochyboval jsi sám, jestli to nevzdáváš příliš brzy?
Popravdě, přemýšlel jsem tak, že když půjdu do Česka, bude to do Hradce. Kdyby bylo ve hře zahraničí, zvažoval bych to. Ale ve hře byly státy, které nebyly až tak zajímavé. I žena mi řekla, že by tam jít nechtěla, že by se bála. Proto jsem se vrátil sem.
Lákalo tě k návratu i to, jak se klub za dva roky proměnil?
Ano. Hrálo to hodně velkou roli. Stadion, všechno se posunulo. S dobou, kdy jsem odcházel, se to vůbec nedá porovnávat. Zároveň jsem mluvil s trenérem Davidem Horejšem, líbilo se mi, jak o fotbale přemýšlí, jak chce hrát. Od kluků jsem zjišťoval, jak to tady funguje. V mém návratu do Hradce to hrálo důležitou roli. Všechno se strašně zvedlo, chtěl jsem být součástí.
Tohle je poklad z archivu. Ukážeme vám zapomenutý klenot, kterým si Janov v roce 1992 ve čtvrtfinále Poháru UEFA pomohl přes Liverpool. A zavzpomínáme na devadesátkový fotbal.
Už od letního mistrovství světa a pak od startu příští sezony do fotbalu vstoupí další pravidlové změny, které chtějí bojovat se zdržováním a za víc odehraného čistého času. A VAR dostane víc prostoru.
Trenér, který si tajně natáčel fotbalistky ve sprchách, má zákaz trénování zatím jen v Česku a na pět let. Hráčská asociace chce celosvětový doživotní zákaz.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



