Před sezonou ses po dvou letech vrátil do Hradce. Neříkal sis, že to je příliš brzy?
Čekal jsem, že budu venku déle. Ale okolnosti mě dovedly zpátky. Hlavně poslední půlrok na hostování v Polsku, kde jsem byl sám bez rodiny. To byl hlavní důvod, proč jsem se chtěl vrátit – abych byl s rodinou.
V Plzni jsi měl ještě platnou smlouvu. Proč jsi nezůstal tam?
Ano, ještě na rok. Ale myslím, že z obou strany to spělo k tomu, abych šel jinam. Z nějakých důvodů jsem tam nechtěl být, oni taky věděli, že bych měl jít jinam. Shodli jsme se, šlo jen o to, kam zamířím.
Překvapilo mě, že ses vrátil tak brzy, protože vím, jak dlouho ses snažil z Hradce odejít. Nepochyboval jsi sám, jestli to nevzdáváš příliš brzy?
Popravdě, přemýšlel jsem tak, že když půjdu do Česka, bude to do Hradce. Kdyby bylo ve hře zahraničí, zvažoval bych to. Ale ve hře byly státy, které nebyly až tak zajímavé. I žena mi řekla, že by tam jít nechtěla, že by se bála. Proto jsem se vrátil sem.
Lákalo tě k návratu i to, jak se klub za dva roky proměnil?
Ano. Hrálo to hodně velkou roli. Stadion, všechno se posunulo. S dobou, kdy jsem odcházel, se to vůbec nedá porovnávat. Zároveň jsem mluvil s trenérem Davidem Horejšem, líbilo se mi, jak o fotbale přemýšlí, jak chce hrát. Od kluků jsem zjišťoval, jak to tady funguje. V mém návratu do Hradce to hrálo důležitou roli. Všechno se strašně zvedlo, chtěl jsem být součástí.
Dvě výhry proti jedné remíze. Řecko se výrazně přiblížilo k desátému Česku a k udržení tohoto cenného místa nutně potřebujeme další body od Sigmy se Spartou.
Spartě došel dech a jestli se rychle nevzpamatuje, skončí sezonu hodně neúspěšně. Brian Priske vypadá, že neví, jak to spravit a jeho pozice se pod náporem neúspěchů z posledních týdnů začíná kývat.
Nečekaného gólového hrdinu měl středeční šlágr Ligy mistrů. Všechny tři góly Fedeho Valverdeho navíc stojí za vidění. Tak si je pusťte…
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



