Před sezonou ses po dvou letech vrátil do Hradce. Neříkal sis, že to je příliš brzy?
Čekal jsem, že budu venku déle. Ale okolnosti mě dovedly zpátky. Hlavně poslední půlrok na hostování v Polsku, kde jsem byl sám bez rodiny. To byl hlavní důvod, proč jsem se chtěl vrátit – abych byl s rodinou.
V Plzni jsi měl ještě platnou smlouvu. Proč jsi nezůstal tam?
Ano, ještě na rok. Ale myslím, že z obou strany to spělo k tomu, abych šel jinam. Z nějakých důvodů jsem tam nechtěl být, oni taky věděli, že bych měl jít jinam. Shodli jsme se, šlo jen o to, kam zamířím.
Překvapilo mě, že ses vrátil tak brzy, protože vím, jak dlouho ses snažil z Hradce odejít. Nepochyboval jsi sám, jestli to nevzdáváš příliš brzy?
Popravdě, přemýšlel jsem tak, že když půjdu do Česka, bude to do Hradce. Kdyby bylo ve hře zahraničí, zvažoval bych to. Ale ve hře byly státy, které nebyly až tak zajímavé. I žena mi řekla, že by tam jít nechtěla, že by se bála. Proto jsem se vrátil sem.
Lákalo tě k návratu i to, jak se klub za dva roky proměnil?
Ano. Hrálo to hodně velkou roli. Stadion, všechno se posunulo. S dobou, kdy jsem odcházel, se to vůbec nedá porovnávat. Zároveň jsem mluvil s trenérem Davidem Horejšem, líbilo se mi, jak o fotbale přemýšlí, jak chce hrát. Od kluků jsem zjišťoval, jak to tady funguje. V mém návratu do Hradce to hrálo důležitou roli. Všechno se strašně zvedlo, chtěl jsem být součástí.
V aragonském derby Huesca – Zaragoza se hrálo o důležité body potřebné k záchraně ve druhé španělské lize. To by si pozornost fotbalového světa samo o sobě nezískalo. Povedlo se to ale Estebanu Andradovi. Argentinský brankář po vyloučení doběhl k soupeři a poslal ho k zemi ranou pěstí do obličeje. Pak se omlouval. Jenže v sezoně už nejspíš dochytal.
Závěr ligové sezony má zápletku, kterou by před jejím startem nikdo nečekal. Baník Ostrava je blízko k sestupu. Máme praktického průvodce cestou, kterou musí zvládnout, aby nebyl druholigový.
Antonín Kinský si po madridském hororu píše příběh vykoupení. Český brankář v závěrečném nastavení sobotního zápasu vytáhl přímý kop Joaa Gomese a Tottenham tak i díky němu porazil Wolves 1:0. Pro klub, který bojuje o přežití v Premier League, to nebyl jen dobrý zákrok, ale zásadní krok k reálné naději na šťastný konec.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
