Jedna věc úvodem – Southgate není žádný nýmand a tento komentář si neklade za cíl ho z něj dělat. Jeho víc než šestiletou éru u trenérského kormidla Anglie lze s klidem označit slovem úspěšná. Tři velké turnaje, semifinále, finále, vyřazení ve čtvrtfinále od obhájců titulu. Čísla hovoří jasně, Southgate je nejúspěšnějším anglickým koučem za padesát let a za jeho úřadování se Albion dostal k trofeji blíž než skoro kdykoliv předtím.
V tom je ale zakopaný pes. Dostal, ale nezískal. Jakkoliv tomu bylo třeba při penaltách s Itálií blízko, Angličané se mistry světa ani Evropy nestali. A tehdy přichází na řadu kritika koučova trenérského počínání. Jak se říká, účel světí prostředky. Pokud se ale k vytyčenému cíli nedojde, rázem se méně atraktivní styl nebo kontroverzní rozhodnutí hodnotí daleko přísněji, než kdyby hráčům na krku cinkaly zlaté medaile.
Nejeden anglický fanoušek zatlačil slzu, když největší talent ostrovního fotbalu zamířil do Borussie Dortmund. A co hůř, nevrátil se a z Německa zamířil na jih. Sám Jude Bellingham nelituje. V klubu svých snů dostal příležitost uplatnit se jako skvělý hroťák, skvělá desítka, skvělý záložník – a to všechno najednou.
Ernő Erbstein ukázal, že i v nejtemnějších časech je možné vytvořit něco krásného a inspirovat svět. Bohužel nedostal moc času...
Liga mistrů se teď už hraje do jedné velké tabulky. Jaké je v ní aktuální pořadí? Kdo bude hrát na konci ledna o postup? A jaké další zápasy a kdy nás čekají?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
