Jedna věc úvodem – Southgate není žádný nýmand a tento komentář si neklade za cíl ho z něj dělat. Jeho víc než šestiletou éru u trenérského kormidla Anglie lze s klidem označit slovem úspěšná. Tři velké turnaje, semifinále, finále, vyřazení ve čtvrtfinále od obhájců titulu. Čísla hovoří jasně, Southgate je nejúspěšnějším anglickým koučem za padesát let a za jeho úřadování se Albion dostal k trofeji blíž než skoro kdykoliv předtím.
V tom je ale zakopaný pes. Dostal, ale nezískal. Jakkoliv tomu bylo třeba při penaltách s Itálií blízko, Angličané se mistry světa ani Evropy nestali. A tehdy přichází na řadu kritika koučova trenérského počínání. Jak se říká, účel světí prostředky. Pokud se ale k vytyčenému cíli nedojde, rázem se méně atraktivní styl nebo kontroverzní rozhodnutí hodnotí daleko přísněji, než kdyby hráčům na krku cinkaly zlaté medaile.
Troufneme si tvrdit, že tenhle přes padesát let starý příběh je v době totálního profesionalismu neopakovatelný. Je o jediném vítězi evropského poháru, který na cestě za trofejí prohrál penaltový rozstřel.
Abraham Klein pískal první zápas mezi německým a izraelským klubem po 2. světové válce, i když část jeho rodiny vyvraždili nacisti. Dnes slaví 90. narozeniny. Tenhle velký rozhovor je zároveň exkurzí do zlatých časů mistrovství světa 70. a 80. let i skvělý rádce pro české rozhodčí, kterým do rozhodování hráči stále zhusta nepěkně mluví.
Je mu šestnáct let, válí za Barcelonu a na chleba si při reprezentačních zápasech maže hráče Brazílie. Seznamte se s kousky Lamine Yamala, největšího fotbalového talentu současnosti.
Získejte přístup ke všem článkům. Nyní za akční cenu 99 Kč měsíčně napořád.