Začínal jste v brněnské Zbrojovce, už v 16 letech jste ale přestoupil do věhlasné akademie Salzburgu. Co vás v Rakousku jako první zaujalo?
Určitě zázemí. V porovnání se Zbrojovkou, kde to žádná sláva nebyla, šlo o obrovský rozdíl. Zároveň se lišila celková práce s hráči. A pak hlavně taky konkurence, která je v Salzburgu enormní.
Ve dřívějších rozhovorech jste zmiňoval, že jste v mládežnických kategoriích naprosto dominovali. Proč si myslíte, že je ta akademie tak úspěšná?
Jde podle mě hlavně o velkou konkurenci v kádru. V 15 nebo 16 letech Red Bull stáhne nejlepší talenty z Rakouska. Samozřejmě kromě těch, co hrají ve vídeňských klubech Austrii nebo Rapidu, jenž nám chtějí konkurovat. V kategorii U18 se pak přidávají další hráči z Evropy. Kromě Čechů, jako jsem já nebo Tonda Svoboda (aktuálně kmenový hráč MFK Karviná, který hostuje ve Vlašimi, prošel salzburskou akademií i Lieferingem - poznámka redakce), to jsou Maďaři, Chorvati a podobně. Z akademie se pak jen omezený počet dostane do druholigové rezervy Lieferingu. Tam se zároveň připojí kluci z Afriky, kteří mohou přestupovat až v 18 letech. S velkou konkurencí se zvyšuje i úroveň tréninkového procesu, což všechny hráče rozvíjí.
České fotbalové kluby můžou sbírat mezinárodní úspěchy i mimo zelené trávníky. Sparta se stala druhým klubem po Atlétiku Madrid s certifikátem za přístupnost pro handicapované fanoušky.
Slovensko čekají dva klíčové zápasy v kvalifikaci na mistrovství světa 2026 v USA, Mexiku a Kanadě. Jaké jsou na jeho úspěch vypsané kurzy? A můžeme se u východních sousedů poučit?
Taky se vám po posledních výkonech národního týmu začalo stýskat po Jaroslavu Šilhavém? Ještěže Čechům nedochází humor, jinak by reprezentační výkony byly k pláči.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
