Česká stopa na Euru. Průkopnice, která se musela vydávat za kluka

Jen málokterá fotbalistka se dokázala tak výrazně zapsat do historie světového ženského fotbalu, jako právě Švýcarka Madeleine Boll. Když ji v roce 1965 zaregistrovali v klubu FC Sion, bylo Madeleine teprve dvanáct let. Na tom by nebylo zas až tak nic divného, kdyby v tu dobu nebyl v zemi (stejně jako na mnoha dalších místech v Evropě i ve světě) ženský fotbal tamní fotbalovou asociací zakázán. Jak potom mohla Madeleine nastupovat k oficiálním zápasům? Jednoduše – klub ji totiž nechal hrát v jednom týmu se stejně starými kluky a jako muže nechal Madeleine i zaregistrovat.

„Fotbalu jsem naplno propadla, když mi bylo devět,“ vzpomíná Madeleine. „Táta měl zahradní a parkovou firmu a hned u domu modelovou zahradu, na které zákazníkům předváděl to nejlepší ze svého umění. Její součástí byl i vzorně udržovaný trávník. No a přesně tam jsme s kamarády z celého okolí začali hrát den co den fotbal. Potají. Když nás táta načapal a chtěl mi nařezat, úplně jsem ho odzbrojila tím, když jsem mu řekla, že rýhy, které po nás zůstaly na trávě, může brát jako nový a neotřelý nápad v úpravě zahrad.“ Do party, se kterou Madeleine pravidelně upravovala tátovi jeho vzorový trávník, patřil i stejně starý Gilbert.

„Když bylo Gilbertovi dvanáct, začal hrát závodně fotbal za FC Sion. Řekla jsem mu, jaké má štěstí a že nevím, co bych za to dala já. Gilbert se na mě upřeně podíval a se spikleneckým úsměvem povídá: ‚Merlo, víš co? Promluvím s trenérem‘.“ Madeleine jen nevěřícně kroutila hlavou. „Neblázni, hned jak někdo uvidí moji registračku, bude mu jasné, že jsem holka.“ I na to ale měl Gilbert odpověď: „Těch průkazů si stejně nikdo nevšímá. Dají na něj razítko a je to. Navíc nikoho ani nenapadne, že by nějaká holka mohla být tak drzá a nechat se zaregistrovat jako kluk.“ A přesně jak Gilbert řekl, tak se i stalo. Madeleine začala pravidelně hrát za juniory FC Sion.