„A teď jsme si kvit.“ Stoleté spory pražských S, o titulech rozhodly protesty

Liga v Česku oslavila o předchozím víkendu 100 let existence. Na stránkách Football Clubu jsme si to připomněli ve velkém rozhovoru s Jaroslavem Kolářem, publicistou a sekretářem Komise pro historii a statistiku FAČR.

Kromě jiného v něm najdete vysvětlení jednoho paradoxu, který vás také možná zaujal a třeba jste na něj dosud neznali odpověď. Jak je možné, že když se profesionální liga v tehdejším Československu začala hrát až v roce 1925, tak Sparta si počítá už tituly z let 1912, 1919 a 1922 a Slavia ten z roku 1913?

„Zatímco anglická Football League už běžela od roku 1888, byly u nás v polovině 20. let dvacátého století soutěže stéle ještě roztříštěné. Platilo, že se hrála župní mistrovství, samozřejmě nejsilnější byla Středočeská župa. V ročnících, kdy se podařilo dohrát závěrečný turnaj vítězů těchto župních mistrovství, byl vyhlášen mistr Českého svazu fotbalového,“ odpovídá Kolář.

Před sobotním derby Sparty se Slavií se pak hodí vypíchnout ještě zmatky kolem titulů z prvních dvou oficiálně uznávaných ligových ročníků. První brala Slavia, druhý Sparta a už tehdy si funkcionáři obou klubů nemohli přijít na jména. Víc nám k tomu řekne pasáž vystřižená z rozhovoru s Jaroslavem Kovářem.

Hned první ročník měl několik kuriózních momentů, včetně rozhodnutí o mistrovi ligy několik měsíců po dohrání soutěže…

Byla to docela divočina. Uvedu dva příklady z prvního ročníku, které mluví za vše. Když si Viktoria Žižkova dala říct, začala 22. března 1925 v Libni. Z prvního zápasu byl ale odehrán jen první poločas, pak přišla sněhová vánice, zápas byl přerušen a dohráli ho až 4. dubna s konečným výsledkem 4:4.

Ale to hlavní se událo při vstupu Sparty do ligy. Konečně se rozhoupala a až 22. dubna hostila AFK Vršovice. Než se začalo, vznikly dohady kvůli terénu. Jenže v hledišti bylo osm tisíc diváků a žádalo ligu! Po poradě a na doporučení zkušební komise soudců byl zápas sehrán, Sparta zvítězila 7:1 a následně ligový výbor výsledek schválil, i když AFK Vršovice podaly protest.

Po dohrání soutěže 30. června se mělo za to, že Sparta je mistrem. Jenže výkonný výbor Československé asociace fotbalové, který ale neměl přímou pravomoc zasahovat do rozhodnutí ligové komise, tři dny po skončení ligy usoudil, že nebyly dodrženy řády, podle kterých může schválit terén jedině soudce, nikoli nějaká zkušební komise soudců. Doporučil ligové komisi znovu případ otevřít a podle řádů prozkoumat.

Jednání se vleklo, nakonec bylo protestu vyhověno a bylo nařízeno opakování zápasu, na které došlo až 8. listopadu. To už běžel další ročník, navíc řízený Středočeskou župou. V dohrávce stačilo Spartě vyhrát 1:0 nebo 2:1, počítal se podíl skóre. Vedla 2:0, pak 3:1, ale inkasovala druhý gól. Ve zbývajících minutách už žádná branka nepadla a prvním mistrem se tak stala Slavia!

Také rozuzlení druhého ročníku bylo hodně neobvyklé…

Ano, asi aby to nebylo Spartě líto, hned druhý ročník vyhrála podobným způsobem a opět v tom měly prsty AFK Vršovice. Tentokrát musela Slavia po skončení soutěže jeden zápas dohrávat. Důvod byl zcela kuriózní. Porazila AFK Vršovice 2:1, ale soupeř podal protest. Poukazoval na tendenční řízení zápasu, rozhodčí nařídil dvě penalty, které ale Slavia neproměnila, dovolil sešívaným tvrdou hru, na kterou doplatil zraněním Hübsch. Vršovice pak dohrávaly v oslabení.

Protest byl uznán a rozhodlo se, že se bude dohrávat 54 minut. Tedy od chvíle, kdy Slavia inkasovala gól od Hofmana. Polovičaté rozhodnutí bylo hodně kritizováno v médiích. Slavia tedy k zisku titulu potřebovala dát dva góly a neinkasovat. Jenže AFK Vršovice měly zrovna vynikající formu, což potvrdily gólem na 2:0, Slavia už jen pět minut před koncem snížila na 1:2. S titulem se rozloučila, slavila Sparta a rivalové si byli kvit…

Vzpomeňte si na to, až se nedejbože po sobotním derby bude řešit třeba nějaký zásah VARu. Spory tu byly a budou vždycky. Patří to k podstatě fotbalu. Teď už ale aspoň nemusíme čekat s titulovými oslavami měsíce na dohrávku.