Přeceňovaný, nebo podceňovaný? Kováč v Plzni bojuje i o změnu své pověsti

Už nechtěla ztrácet další čas. Stačilo. Fotbalová Plzeň v čele s bossem Adolfem Šádkem si musela po pohárovém fiasku v Bělehradě přiznat: s trenérem Martinem Hyským jsme sáhli vedle, dál to nepůjde. Pojďme zachránit, co se dá. S Radoslavem Kováčem.

Je ten pravý pro královnu Viktorii? Anebo poslouží jen jako překlenovací kouč? A proč jeho příchod doprovází tolik pochyb?

Vypořádat se s předčasným koncem patří neodmyslitelně k trenérské profesi. Karel Brückner mi vyprávěl, že ten tlak musíte zkrátka zvládat: „Jako když sázíte stromy a byl byste na nervy, že jich máte sázet dvacet.“

Patří to k tomu.

Podobně jako taktické, manažerské nebo psychologické dovednosti. Martin Hyský se na první štaci v klubu české top trojky škaredě spálil, nebo spíš vyhořel. Třebaže začal snovým vítězstvím na půdě AS Řím, po kterém se Šádkem křepčili svlečení do půl těla. Pěkná vzpomínka na pěkný společný zážitek.

Zapomenuto je i to, kolik úsilí musela Plzeň vynaložit, když vysněného trenéra přetahovala z Karviné, kde si jej chystala Slavia jako možnou náhradu za Jindřicha Trpišovského, kdyby jednou... Dnes už je to těžko představitelný scénář.

Hyský i Plzeň mají za sebou cennou zkušenost, která je může posílit. Síla západočeského týmu je větší, než z něj dokázal poslední týdny padesátiletý trenér nerdsky lpící na svém vidění fotbalu vymáčknout. To není fatální problém do doby, dokud trenérově pohledu věří mančaft. Jakmile začne pochybovat, je konec. K rychlejšímu konci mohou přispět i sociální dovednosti, které nerdi mívají omezenější a pokud nejsou výsledky, začínají vadit.

Neúspěch trenéra je také neúspěchem hráčů. To nejde oddělit, ať kouč zvolí jakoukoli sestavu a taktiku. V defenzivě Plzně nastal šílený chaos i za přispění Krčíka či Prebsla, které si Hyský vytáhl z Karviné.

Spletl se i Šádek, muž s mimořádným citem na hráče a trenéry, ale to všechno patří k fotbalu i životu. Pleteme se všichni a tak rosteme. Patrně by svůj omyl napravil dřív, jenže Plzeň už patří miliardáři Strnadovi, kluby s bohatými majiteli se mění v korporáty a některé procesy v nich trvají déle.

Proč Kováč

Šádek věří ve schopnosti Kováče, ačkoli v Liberci za dva roky zrovna nepřesvědčil, že dorostl pro větší klub. Maximem bylo šesté místo v uplynulé sezoně, po níž sportovní ředitel Jan Nezmar naznal, že Slovan se posune spíš bez Kováče. Pečlivě vyskautovaného měl na Slovensku Branislava Fodreka.

Má Plzeň svědomitě připravenou náhradu za Hyského?

Kováč jako volný trenér byl dostupnější než teplický Zdenko Frťala nebo hradecký David Horejš. Na Šádkově seznamu byl výš než exolomoucký Tomáš Janotka, nebo prověřený mazák Miroslav Koubek.

Pro Kováče je to obrovská příležitost dokázat, že má trenérské kvality, tedy že týmu zvládne vtisknout atraktivní a hlavně fungující herní identitu. Nikoli jen intenzitu.

Je fér zmínit, že na štaci v Pardubicích hráče posouval či zlepšoval. Také v Liberci se i díky Kováčovi povedlo několikanásobně navýšit hodnotu kádru a dnes už prodaných hráčů.

Celtic má brzy dotáhnout nákup bosenského záložníka Ermina Mahmiče za zhruba 7 milionů liber, o čemž nedávno informovala i stanice BBC.

Pecka, ale stejně Kováč čelí pochybnostem o jeho taktické vyzrálosti či koučinku a reakcích na vývoj zápasu. A tak poslouchá štiplavé poznámky, že PR má lepší, než je jeho dosavadní trenérská realita, ve které je také sestup s Opavou a krátká zastávka v Táborsku. Nic oslnivého. Trenérské životní dílo má teprve přijít.

Otázkou je, jestli spíš tohle není známka špatného PR a jiné reality.

V Plzni se ukáže, zda je podceňovaný, nebo přeceňovaný. Smlouva do konce sezony s opcí na další dva roky je pro to stvořená. Kováč umí udělat kabinu, měl by dodat okamžitý efekt a přes zimu s týmem i po citlivém posílení pracovat dál. A když se to nepodaří, jistě bude Adolf Šádek nachystaný už lépe. Hodně štěstí.