Jednou se vrátím pro titul, slibuje sparťanům Hložek. Milovat ho budou i v Leverkusenu

03. červen 2022
Sdílejte:
Adam Hložek už není hráčem Sparty. Přestoupil do Leverkusenu a bude dobývat Bundesligu po boku Patrika Schicka. O tom, proč je Hložek předurčený k úspěchu, píše v osobně laděném profilu Lukáš Pečeně, který ve Spartě poslední čtyři roky pracoval.
Adam Hložek během svého posledního ligového zápasu na Slavii.Foto: Vlastimil Vacek/Právo/Profimedia

„Bylo naprosto odzbrojující sledovat v tunelu před zápasem vztah šestiletých kluků, kteří doprovázejí naše hráče před zápasem, k Adamu Hložkovi. Jaká se vždy strhla mela o to, kdo ho vezme za ruku. A jak dlouho pak v těch dětech zůstával zážitek, že ho opravdu drželi, jak dlouho o tom mluvili, kolik nocí skoro nespali blahem. Sám to vím, protože jsem táta jednoho kluka, co měl takovou čest,“ vypráví Ondřej Kasík, ředitel komunikace fotbalové Sparty, o lásce malých sparťanů k Adamu Hložkovi.

A já bych to posunul ještě dál. Troufnu si říct, že pokud fandíte Spartě, je úplně jedno, kolik vám je let - Adama Hložka prostě milujete. Nevěřím, že z této rovnice existuje nějaká výjimka. Abyste totiž vůči Adamovi propadli tomu nejvroucnějšímu citu, jaký může fanoušek k fotbalistovi svého oblíbeného klubu mít, stačilo málo.

Třeba abyste viděli, jak v šestnácti nastoupil do prvního utkání za Spartu v poháru v Polné a po čtyřech minutách dal gól, ke kterému mu jako první gratuloval Josef Šural. Nebo abyste slavili, když hned při svém prvním startu v evropských pohárech dal nádherný gól v pekelném prostředí stadionu Trabzonsporu. Abyste byli na stadionu, když dal do poločasu čtyři góly Brnu a stal se ligovým králem střelců. Nebo abyste zahlédli jeho poslední dotek s míčem v české lize, kterým vstřelil gól Slavii ve vyprodaném Edenu. A možná by vám k probuzení fanouškovské lásky k Adamovi stačilo i jen poslechnout si pár jeho rozhovorů a vnímat, jak skromný kluk to přes všechny úspěchy stále je.

Tichý poklad

Přesně si pamatuju ten okamžik, kdy jsem Adama viděl poprvé v kabině A-týmu Sparty. Bylo léto 2018, hlavním trenérem byl Pavel Hapal a Adamovi bylo stále ještě patnáct let. Už předtím jsem zaslechl zvěsti o extrémně talentovaném klukovi ve sparťanské mládeži. Ale aby už v patnácti byl na tréninku áčka? Vždyť ještě neměl dokončenou základku! A najednou seděl v koutku stejné šatny, které vládli třicátníci David Bičík, Costa nebo Lukáš Vácha. Zdálo se mi, že i hráči v kabině se na toho tmavovlasého tichošlápka dívají trochu nedůvěřivě. Ale pak, po tradičním přivítání na startu sezony, následoval první trénink a pochybnosti zmizely lusknutím prstu.

Uspěje Adam Hložek v Leverkusenu?

„Byl tichej, bylo znát, že se od nás chce učit. Co se týče herní, fotbalové stránky, tak to byl jiný příběh. Všem nám vyrazil dech. Hned od začátku dokázal neuvěřitelné věci. Byl ohromně vyspělý. Ustál souboje, i pod tlakem uměl přijmout míč a vyřešit situace, které byly složité pro mnohem zkušenější borce. Všichni jsme věděli, že jestli se něco nepokazí, má před sebou krásnou kariéru,“ vzpomíná Lukáš Vácha.

Nejen hráči, ale i trenéři Sparty věděli, že mají v týmu poklad. Pavla Hapala po prvním ligovém kole nahradil Zdeněk Ščasný, který okamžitě začal přemýšlet, že dá Hložkovi šanci i v zápasech a brzy to udělal. Stejný trenér, pod kterým svůj debut zažil o dvě dekády dřív Tomáš Rosický

„Co byl můj první dojem? To jeho držení a krytí míče, bylo naprosto složité oddělit ho od balonu! To mě na začátku na Adamovi zaujalo nejvíc,“ vzpomíná zkušený trenér. „I v tréninkovém cyklu a v modelových zápasech suverénně proměňoval šance. Hned jsem si říkal, že to má v sobě. Snad to není přehnané, ale hned se mi vybavilo, že něco podobného měl David Lafata,“ dodává Ščasný.

V šestnácti byl v áčku Sparty. A nejen to – v průběhu jara 2019 se okamžitě stal klíčovým hráčem týmu, který po odchodech Lafaty, Šurala i Stancia nutně potřeboval najít novou ofenzivní hvězdu. Adam tuhle roli přijal a hned po sezoně si ho spoluhráči zvolili nejlepším sparťanem sezony.

Co mě nejvíc fascinuje – z ničeho z toho se mu nezamotala hlava. Nevzpomínám si na jediný moment, kdy by Hlóža opustil svoji absolutní fixaci na fotbal, soustředění, přípravu na další zápas. S jinými hráči si člověk občas popovídal o oblíbených receptech, o drahých druzích alkoholu nebo o politice. Ale Adam? Kdepak, myšlenky jen na fotbal a všechno ostatní až daleko za ním.

Obětovat všechno

Obrovský podíl na Adamově fotbalové kariéře mají jeho rodiče. Maminka Marcela, která ho vozila na tréninky i turnaje. A táta Zbyněk, který Adamovi i jeho bráchovi Danovi vtloukal do hlavy, že na sobě musejí neustále pracovat, jinak z fotbalového snu nic nebude. Dan, který v mládeži Sparty působil po boku Tomáše Wiesnera nebo Matěje Pulkraba, musel kvůli vážné nemoci s fotbalem skončit a Adam dnes tak trochu plní i jeho sen. „Mám z jeho kariéry snad ještě větší radost, než kdybych hrál sám. Po každém zápase si voláme a sdílíme to štěstí spolu,“ září Danovi oči upřímnou radostí.

Letná musí shořet. Permanentkář Filip Horký o sparťanské bídě

Sparta žije z minulosti. Teď je ale ztraceným klubem bez vize. Zlepší se to, jen když majitel a jeho lidé zásadně změní svůj přístup. S tím současným se letenský klub nevyrovná ani nejlepším v Česku.

Přečíst

Když se se Zbyňkem Hložkem, otcem obou kluků, potkáte poprvé, okamžitě na vás zapůsobí jako autoritativní osobnost. Jde z něj respekt, ale zároveň vidíte, jak má všechno srovnané a promyšlené. Promyšlené. Ano, to je to správné slovo. Věděl, co dělá, když odmala dával Adamovi individuální tréninky na hřišti v Ivančicích i přesto, že se jim chlapi z hospody vedle trávníku smáli, že to přehánějí. Nebo když se s oběma syny stěhoval do Prahy ve chvíli, kdy je z Brna chtěla Sparty. A ví, co dělá i teď, když spolu s Adamem a agentem Pavlem Paskou vybrali Adamovi příští klub.

„S manželkou jsme museli hodně věcí obětovat, spousta toho musela jít stranou,“ pokyvuje Hložek senior při vzpomínce na období před deseti lety. „Když se dneska přijdu podívat na turnaj malých kluků a vidím tam jejich rodiče, jak se rozčilují, prožívají to, jak všichni ve svém klukovi vidí hvězdu Sparty nebo Slavie, tak ty táty a mámy lituju. Když si uvědomím, co všechno je čeká, aby tam došli, tak mi jich je opravdu líto. Je před nimi strašně náročná cesta,“ dodává.

„Možná se mnou nebude někdo souhlasit, bude říkat, že je potřeba dítě nechat, ať fotbal dělá pro zábavu, hlavně ať ho to baví, ať si samo vybere. Ale tak to podle mě nefunguje. Buď tomu ten kluk a celá jeho rodina obětují všechno a pak to možná vyjde. Anebo se rozhodnete, že tu oběť pro nejistý cíl podstoupit nechcete. Přiznám se, že kdybych to měl absolvovat podruhé, tak nevím, jestli bych do toho vůbec znovu šel,“ říká Zbyněk Hložek, který už dnes ví, že ta dřina se jemu i Adamovi vyplatila.

Bizon

Spartu opouští její největší lídr. Nebyl tím, kdo by si v kabině před důležitými zápasy vzal slovo a všechny burcoval. Tohle v sobě mají jiní, Adam do toho ještě doroste. A možná byste ho dokonce občas před velkými zápasy našli, jak si v tunelu u hřiště nervózně okopává kopačky o zeď a krouží dokola.

Ale pak od rozhodčího přijde pokyn vstoupit na hřiště a v tu chvíli se Adam-lídr vyjeví naplno. Žádná nervozita už znát není, každý jeho pohyb s míčem i bez něj dává dokonalý fotbalový smysl a všichni spoluhráči ho hledají. „Když jsme byli na hřišti spolu a týmu se nedařilo, vždycky jsem se díval na Adama a věřil jsem, že to bude on, kdo nás z toho dostane,“ říkal mi Ladislav „LK37“ Krejčí.

Bizon. Tuhle přezdívku mu vymyslel Ondra Čelůstka, když Adama poprvé osobně poznal na reprezentačním srazu před zápasem proti Slovensku v roce 2020. „Tak se na něj podívej, jak jinak bys mu chtěl říkat? Koukej, jak se na hřišti chová, jak si vede míč, jak se dere dopředu. Je to prostě bizon.“

Nenávist ke Slavii? Teď už to vidím jinak, říká Tomáš Sivok

Jaké jsou derby zápasy z pohledu hráče? Na to ve druhém díle Football Club podcastu vzpomíná Tomáš Sivok, který nikdy v dresu Sparty neprohrál se Slavií a v Turecku utíkal před rozvášněným davem.

Přečíst

Natočili jsme o Hložanovi dokument, který v průběhu léta uvidíte na sparťanském Youtube. Mluvili jsme s desítkami lidí, kteří ho znají. Rodina, kamarád z dětství, přítelkyně, učitelky, spoluhráči, trenéři, legendy Sparty. A nenašel se mezi nimi jeden jediný, který by pochyboval o tom, že Adam svůj další kariérní krok vzhůru zvládne. Jako by byl předurčený k úspěchu. Ono to tak samozřejmě není, na fotbalové cestě může přijít mnoho překážek, ale i já mám pocit, že Adam bude hvězda i ve svém novém klubu. Má všechno: talent, pracovitost, totální oddanost fotbalu i okolí, které ho podrží v těžších chvílích.

O tom, jestli má šanci se prosadit ve světovém fotbale, jsem mluvil už před rokem s Danem Zítkou, bývalým brankářem Sparty a taky Anderlechtu Brusel. A jeho myšlenka mi pořád zní v hlavě: „Řeknu ti, že v životě jsem viděl jen tři sedmnáctileté kluky, kteří byli takhle skvěle připravení na nejvyšší fotbal. Prvním byl Vincent Kompany, druhým Romelu Lukaku a třetím Adam Hložek.“ Dobrá společnost, ne?

Začal jsem tím, že každý sparťan miluje Adama Hložka. Teď od nás odchází, ale neláme mi to srdce. Necítím se zdrceně, jako když od nás odcházeli jiní oblíbení hráči, nesmutním. Cítím jen vděk za to, že v mém klubu skoro čtyři roky hrál takový fotbalista, jakým je Adam Hložek. A ze srdce mu přeju, aby šel pořád výš.

Ve Spartě jsme z jeho umění vytěžili jen jedno pohárové vítězství. Je to velká škoda, ale rozhodně to není Adamova chyba. Rudému dresu dal úplně všechno, rozkrájel by se pro něj. Teď musí jít dál a jednou, třeba… „Samozřejmě, že se do Sparty vrátím. Doufám, že mi bude držet zdraví a za deset let se sem vrátím. Když ten titul nevyšel teď, tak pak to bude jasný cíl. Chci to ve Spartě zažít,“ řekl mi.

Budeme se těšit, Bizone! Teď je čas, aby se do tebe zamilovali další fanoušci, aby i Leverkusenu malí kluci snili o tom, že tě jednou povedou na hřiště. Abys i nové spoluhráče naučil, že když to týmu zrovna nepůjde, budou věřit, že se to zlomí, protože na hřišti jsi ty.

Tvrdil jsem vám, že mu sláva nikdy nestoupla do hlavy. Že to je pořád pokorný kluk, jakým býval při začátcích ve Spartě. Chcete důkaz? Když si v Leverkusenu během jednoho z nejnáročnějších a nejhektičtějších dnů svého života měl vybrat číslo, bez váhání si vzpomněl na dva sparťany. Na Josefa Šurala, se kterým hrál svůj první zápas ve Spartě a na Miroslava Baranka, který je vedoucím týmu a stal se Adamovým kamarádem. Na jejich počest bude v Bayeru nosit číslo 23.

Hlóžo, hodně štěstí!

Související články

Podvodníci z Gijónu. Německá ostuda změnila pravidla fotbalu

Největší skandál v historii světových šampionátů. Velmi přátelský zápas západního Německa s Rakouskem sebral v roce 1982 Alžírsku šanci na historický úspěch. Ale aspoň vedl ke změně pravidel, a tak se teď díky němu základní skupiny hrají férovějším způsobem – poslední zápasy mají výkop ve stejný čas.

Historie

Nedvěd do Slavie? Tvrdík mu hodil laso

Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík láká Pavla Nedvěda po konci v Juventusu do Slavie. Oba se znají například z cesty s Milošem Zemanem do Číny.

Zprávy

S Nedvědem padají i akcie Juventusu. Končí éra Superligy

Akcie Juventusu v reakci na náhlý konec vedení klubu prudce padaly. Pro klub jde o další špatnou zprávu po pandemii a krachu projektu Superligy.

Zprávy
Popup se zavře za 8s