„Bylo naprosto odzbrojující sledovat v tunelu před zápasem vztah šestiletých kluků, kteří doprovázejí naše hráče před zápasem, k Adamu Hložkovi. Jaká se vždy strhla mela o to, kdo ho vezme za ruku. A jak dlouho pak v těch dětech zůstával zážitek, že ho opravdu drželi, jak dlouho o tom mluvili, kolik nocí skoro nespali blahem. Sám to vím, protože jsem táta jednoho kluka, co měl takovou čest,“ vypráví Ondřej Kasík, ředitel komunikace fotbalové Sparty, o lásce malých sparťanů k Adamu Hložkovi.
A já bych to posunul ještě dál. Troufnu si říct, že pokud fandíte Spartě, je úplně jedno, kolik vám je let - Adama Hložka prostě milujete. Nevěřím, že z této rovnice existuje nějaká výjimka. Abyste totiž vůči Adamovi propadli tomu nejvroucnějšímu citu, jaký může fanoušek k fotbalistovi svého oblíbeného klubu mít, stačilo málo.
Třeba abyste viděli, jak v šestnácti nastoupil do prvního utkání za Spartu v poháru v Polné a po čtyřech minutách dal gól, ke kterému mu jako první gratuloval Josef Šural. Nebo abyste slavili, když hned při svém prvním startu v evropských pohárech dal nádherný gól v pekelném prostředí stadionu Trabzonsporu. Abyste byli na stadionu, když dal do poločasu čtyři góly Brnu a stal se ligovým králem střelců. Nebo abyste zahlédli jeho poslední dotek s míčem v české lize, kterým vstřelil gól Slavii ve vyprodaném Edenu. A možná by vám k probuzení fanouškovské lásky k Adamovi stačilo i jen poslechnout si pár jeho rozhovorů a vnímat, jak skromný kluk to přes všechny úspěchy stále je.
Projděte si fotbalový TV program na pátek.
Sparta šla proti Bournemouthu do vedení 1:0 díky fantastické individuální akci Ebrimy Singhateha. Nakonec ale po vlastních chybách a skvělém zakončování hostů padla 1:3.
Zapomeňte na chvíli na taktiku, očekávané góly a složité analýzy. Vraťme se do prosince 2006, kdy se v anglické Premier League během jediného měsíce urodila taková přehlídka nádherných tref, že by každá druhá mohla vyhrát soutěž o gól roku.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
