Ještě půl roku zpátky by jméno Václava Hladkého bylo v reprezentační nominaci překvapením. Když ale trenér Jaroslav Šilhavý začátkem listopadu oznamoval kádr na nadcházející sraz, vzbudila otázky spíš Hladkého absence. Jen málo českých gólmanů aktuálně chytá na lepší adrese než 33letý odchovanec brněnské Zbrojovky.
Mnoho fanoušků i expertů volalo po jeho nominaci a i trenér Jaroslav Šilhavý zmínil, že Hladký byl na hraně. Jak se mu to poslouchalo? „Je to samozřejmě čest. Asi pro každého hráče je nominace do národního týmu nejvíc, co může být, a já nejsem výjimka. Jsem rád, že se moje jméno skloňovalo, byť to nakonec do finální nominace nedopadlo. Ale beru to jako nějaký první krok, po kterém třeba bude následovat další,“ odpovídá v rozhovoru s Football Clubem.
Byl v poslední době v kontaktu s někým z reprezentace? „Poslední týdny jsem byl ve spojení s trenérem brankářů panem Veselým, který mě informoval o situaci. I po to tom, co vyšla nominace, jsme zůstali v kontaktu a probíráme spolu moje poslední zápasy,“ říká Hladký.
Po prvoligových angažmá v Brně a Liberci zamířil Hladký v lednu 2019 do skotského St. Mirrenu, kde se rychle zařadil mezi klíčové hráče. O rok a půl později následoval přesun do anglického Salfordu, hrajícího League Two (čtvrtá liga), a hned v další sezoně posun o ligu výš v podobě přestupu do ambiciózního Ipswich Town. S ním český gólman loni oslavil postup do Championshipu.
„Za poslední dva roky, kdy přišel trenér McKenna, jsem udělal obrovský posun. Je to i tím, že všichni víme, co chceme hrát, jsme stejně nastavení. Když dostávám balon, jsem pod totálním tlakem, ale vždycky vím, že mám dvě tři možnosti, jak rozehrát. Protože když jde míč dozadu, všichni jsou okamžitě ve sprintu, abychom měli hru otevřenou, překonali první presink a mohli do protiútoku a zakončení. O to je to pro mě snazší, ale jak už jsem zmiňoval, je za tím tvrdá práce. Trávíme hodiny a hodiny v tréninkovém centru a věnujeme se totálním detailům,“ ukazuje český brankář na koncepční práci v Ipswichi.
Ten je po 16 odehraných kolech na druhém místě, jen o skóre za vedoucím Leicesterem. Hladký na tom má nemalý podíl. Po letním zranění jedničky Christiana Waltona se v úvodu sezony posunul do branky a začal předvádět výkony, kterými do ní už nikoho nepustil. Hned dvakrát vyhrál hlasování fanoušků o hráče měsíce a za říjen byl dokonce nominován na nejlepšího hráče Championshipu.
„Věřte mi, že neusínáme na vavřínech. Nejčastěji se u nás po každém zápase zmiňuje, že se chceme neustále zlepšovat a tvrdě pracovat každý den, protože trenér McKenna je na to pes. Od něj neuslyšíte slova o tom, kde jsme v tabulce nebo kolik máme bodů,“ říká Hladký.
V rozhovoru pro Football Club probral aktuální sezonu, působení na ostrovech i plány do budoucna, konkrétně třeba to, zda se někdy chce vrátit do brněnské Zbrojovky.
V aragonském derby Huesca – Zaragoza se hrálo o důležité body potřebné k záchraně ve druhé španělské lize. To by si pozornost fotbalového světa samo o sobě nezískalo. Povedlo se to ale Estebanu Andradovi. Argentinský brankář po vyloučení doběhl k soupeři a poslal ho k zemi ranou pěstí do obličeje. Pak se omlouval. Jenže v sezoně už nejspíš dochytal.
Závěr ligové sezony má zápletku, kterou by před jejím startem nikdo nečekal. Baník Ostrava je blízko k sestupu. Máme praktického průvodce cestou, kterou musí zvládnout, aby nebyl druholigový.
Antonín Kinský si po madridském hororu píše příběh vykoupení. Český brankář v závěrečném nastavení sobotního zápasu vytáhl přímý kop Joaa Gomese a Tottenham tak i díky němu porazil Wolves 1:0. Pro klub, který bojuje o přežití v Premier League, to nebyl jen dobrý zákrok, ale zásadní krok k reálné naději na šťastný konec.
