Záleželo i na štěstí. Někdo se vojenským povinnostem mohl úplně vyhnout, někdo je mohl kombinovat s fotbalem. Karel Krejčí patřil do druhé skupiny, takže si zažil i to, co znamenalo být holubem, tedy nováčkem v kasárnách.
„Pár krizí jsem měl, ale na špatné věci se po letech zapomene a zůstane nostalgie. Málokdo je v osmnácti dospělý, což při příchodu na vojnu platilo i pro mě. Musel jsem se spoléhat sám na sebe a do civilu jsem odcházel zocelený,“ vypráví Krejčí, někdejší kouč Plzně nebo české jednadvacítky a v současnosti šéftrenér mládeže v druholigovém Táborsku.
Ve druhé polovině osmdesátých let hrával dorosteneckou ligu a nakoukl do mládežnických reprezentací, ovšem fešácká vojna v pražské Dukle či Chebu ho minula. Karel Krejčí se uprostřed roku 1987 z Plzně dostal „jen“ do druholigové Dukly Tábor. A ani to nebyla konečná.
„Bavíme se o době, kdy v Táboře hrávali Pavel Srníček, Zdeněk Jánoš nebo Ondrej Krištofík. Tým byl hodně našlapaný,“ přibližuje Krejčí, který se přes vojnu v divizi postupně dostal jako hráč až do první ligy.
První měsíce španělské éry u národního týmu v FC anketě zhodnotil Antonín Rosa, fotbalový expert stanice Oneplay Sport.
Slavná finále Ligy mistrů si často pamatujeme podle jediného záběru – v osmi otázkách si ověříte, kolik vám z nich utkvělo.
Malšovická aréna se otevřela v roce 2023, Ondřej Tomek už si ale v hlavě kreslí stadion pro 22 tisíc lidí. V rozhovoru pro Zajícův rok 2027 majitel fotbalového Hradce vysvětluje, proč chce vybudovat silnou akademii a co klubu chybí, aby jednou mohl bojovat o titul.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
