Záleželo i na štěstí. Někdo se vojenským povinnostem mohl úplně vyhnout, někdo je mohl kombinovat s fotbalem. Karel Krejčí patřil do druhé skupiny, takže si zažil i to, co znamenalo být holubem, tedy nováčkem v kasárnách.
„Pár krizí jsem měl, ale na špatné věci se po letech zapomene a zůstane nostalgie. Málokdo je v osmnácti dospělý, což při příchodu na vojnu platilo i pro mě. Musel jsem se spoléhat sám na sebe a do civilu jsem odcházel zocelený,“ vypráví Krejčí, někdejší kouč Plzně nebo české jednadvacítky a v současnosti šéftrenér mládeže v druholigovém Táborsku.
Ve druhé polovině osmdesátých let hrával dorosteneckou ligu a nakoukl do mládežnických reprezentací, ovšem fešácká vojna v pražské Dukle či Chebu ho minula. Karel Krejčí se uprostřed roku 1987 z Plzně dostal „jen“ do druholigové Dukly Tábor. A ani to nebyla konečná.
„Bavíme se o době, kdy v Táboře hrávali Pavel Srníček, Zdeněk Jánoš nebo Ondrej Krištofík. Tým byl hodně našlapaný,“ přibližuje Krejčí, který se přes vojnu v divizi postupně dostal jako hráč až do první ligy.
Jeden z nejslavnějších večerů v historii českého klubového fotbalu se odehrál 4. listopadu 1992 v Olomouci. Sigma pod vedením Karla Brücknera rozebrala Fenerbahçe výsledkem 7:1. Zrodila se senzace, na kterou v Turecku dodnes vzpomínají.
Fotbalisté Paris Saint-Germain pokračují v suverénním tažení Ligou mistrů. Na hřišti španělského Villarrealu zvítězili drtivě 6:0, přičemž už v 17. minutě vedli o čtyři branky. Tak rychle se na čtyřgólový náskok v historii soutěže ještě nikdo nedostal.
Tragická smrt španělského fotbalisty připomněla podobný případ z československé historie. V roce 1972 zemřel po zdánlivě běžném střetu s útočníkem teprve pětadvacetiletý hradecký brankář Václav Oplt. Co se tehdy na hřišti stalo?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
