Záleželo i na štěstí. Někdo se vojenským povinnostem mohl úplně vyhnout, někdo je mohl kombinovat s fotbalem. Karel Krejčí patřil do druhé skupiny, takže si zažil i to, co znamenalo být holubem, tedy nováčkem v kasárnách.
„Pár krizí jsem měl, ale na špatné věci se po letech zapomene a zůstane nostalgie. Málokdo je v osmnácti dospělý, což při příchodu na vojnu platilo i pro mě. Musel jsem se spoléhat sám na sebe a do civilu jsem odcházel zocelený,“ vypráví Krejčí, někdejší kouč Plzně nebo české jednadvacítky a v současnosti šéftrenér mládeže v druholigovém Táborsku.
Ve druhé polovině osmdesátých let hrával dorosteneckou ligu a nakoukl do mládežnických reprezentací, ovšem fešácká vojna v pražské Dukle či Chebu ho minula. Karel Krejčí se uprostřed roku 1987 z Plzně dostal „jen“ do druholigové Dukly Tábor. A ani to nebyla konečná.
„Bavíme se o době, kdy v Táboře hrávali Pavel Srníček, Zdeněk Jánoš nebo Ondrej Krištofík. Tým byl hodně našlapaný,“ přibližuje Krejčí, který se přes vojnu v divizi postupně dostal jako hráč až do první ligy.
Česko je po dvaceti letech zpět na mistrovství světa, a tak je ideální chvíle připomenout si poslední české góly i poslední vítězství na MS. V roce 2006 je proti USA zařídili Jan Koller a Tomáš Rosický. Pak přišel dlouhý půst, který skončil až po včerejším postupu přes Dánsko.
Itálie znovu zůstala před branami mistrovství světa a v zemi propukl smutek i vztek. Třetí neúspěšná baráž v řadě otevřela staré rány a znovu rozjela debatu, jestli jsou Italové ještě fotbalovou velmocí, nebo už jen žijí z minulosti.
Česko jede poprvé po 20 letech na světový šampionát. Předchozí čtyři kvalifikace o MS se vůbec nepovedly. Připomeňte si momenty, které už jste radši dávno zapomněli.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
