Záleželo i na štěstí. Někdo se vojenským povinnostem mohl úplně vyhnout, někdo je mohl kombinovat s fotbalem. Karel Krejčí patřil do druhé skupiny, takže si zažil i to, co znamenalo být holubem, tedy nováčkem v kasárnách.
„Pár krizí jsem měl, ale na špatné věci se po letech zapomene a zůstane nostalgie. Málokdo je v osmnácti dospělý, což při příchodu na vojnu platilo i pro mě. Musel jsem se spoléhat sám na sebe a do civilu jsem odcházel zocelený,“ vypráví Krejčí, někdejší kouč Plzně nebo české jednadvacítky a v současnosti šéftrenér mládeže v druholigovém Táborsku.
Ve druhé polovině osmdesátých let hrával dorosteneckou ligu a nakoukl do mládežnických reprezentací, ovšem fešácká vojna v pražské Dukle či Chebu ho minula. Karel Krejčí se uprostřed roku 1987 z Plzně dostal „jen“ do druholigové Dukly Tábor. A ani to nebyla konečná.
„Bavíme se o době, kdy v Táboře hrávali Pavel Srníček, Zdeněk Jánoš nebo Ondrej Krištofík. Tým byl hodně našlapaný,“ přibližuje Krejčí, který se přes vojnu v divizi postupně dostal jako hráč až do první ligy.
Fotbalové fanoušky čeká náročných šest týdnů a noční sledování zápasů se stane jedním z hlavních témat. Stovky tisíc nespavců po celém Česku si budou užívat svátek fotbalu a zároveň bojovat s tím, jak zůstat vzhůru. My máme řešení.
Zatím jen dvě země dokázaly obhájit titul mistrů světa. O kousek, který se nikomu nepovedl dlouhých 64 let, se teď pokusí Argentina. V zádech má tři zlaté medaile v řadě, na lavičce úspěšného trenéra, v kádru mistry světa i mladé talenty. A k tomu všemu Lionela Messiho. Možná úplně naposled.
Brazílie vstoupila do mistrovství světa remízou 1:1 s Marokem a hned v úvodu turnaje poznala, že cesta za vysněným šestým titulem nebude žádná pohodová samba. Maročané favoritovi vzali bod ne náhodu, ale odvahou i kvalitou.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
