Lyžaři plošně ruší závody, hokejové play off si dalo pauzu minimálně do konce března, ale fotbalová liga se bude hrát dál. Minimálně následující dva víkendy. Bez diváků, bez novinářů, s minimálním nutným množstvím personálu. Pro koho vlastně? Pro nervózní fanoušky u televize, aby se měli aspoň čím zabavit, když nemůžou mezi lidi? Pro fotbalisty, kteří by místo přejezdů a setkávání s dalšími lidmi snad radši pár týdnů potrénovali nebo těžké časy trávili s rodinou?
Předminulý víkend vláda zakázala účast fanoušků na Světovém poháru v biatlonu v Novém Městě na Moravě. Premiér Andrej Babiš čelil tvrdé kritice: Česká biatlonová legenda Michal Šlesingr pojede poslední závod své téměř dvacetileté kariéry před prázdnými tribunami, ale ten samý víkend se ve Vršovicích odehraje vyprodané pražské derby Slavia – Sparta. Devatenáct tisíc lidí?
Po víkendu přišel zvrat, nové vládní nařízení, které zakazuje všechny akce s účastí víc než sta lidí. Sportovní podniky se začaly rušit. Hokejisté chvíli řešili, jestli akce s účastí nad sto lidí znamená akci pro sto diváků, nebo jestli se do limitu počítají i hokejisté a další přímí účastníci (b je správně), odehráli dva zápasy předkola play off bez diváků, ale pak vyhlásili, že do 29. března má play off stopku – a pak se uvidí. A pokud bude zákaz platit, jsou připraveni soutěž letos nedokončit.
Následovaly další akce, například turnaj MMA Oktagon „se přesouvá na nejbližší možný termín. V žádném případě se neuskuteční bez přítomnosti diváků.“ A tak dál. Jen nejvyšší fotbalové soutěže budou pokračovat minimálně další dva týdny – před prázdnými tribunami. Respektive – tam, kde nemusí být televize, by se třeba našlo i místo pro pár VIP diváků. Tam, kde se zápas filmuje, by to mohlo vypadat takhle:
V nižších soutěžích zatím platí, že v Čechách se hraje a domácí pořadatel musí zajistit dodržení kvóty sta účastníků, Morava si včera odhlasovala stopku do konce března.
Pořadatelům Světového poháru nakonec Andrej Babiš umazal nějaké vrásky, když před startem závodu změnil názor a slíbil, že ztráty vzniklé kvůli absenci fanoušků zaplatí stát. U fotbalu ale finanční ztráty asi budou vyšší než u biatlonu, i když zatím není snadné domýšlet, jaké vlastně.
„Žádné ztráty jsme nepočítali, ale samozřejmě pro jednotlivé kluby budou. My jsme v situaci, kdy se snažíme ztráty minimalizovat, protože jedna věc jsou ztráty z ušlého příjmu ze vstupného, druhá věc je, že kluby mají fanouškům prodané permanentky. Je otázkou, jak se to bude řešit dál. Vedle toho jsou sponzorské a reklamní smlouvy, které jsou na utkání navázány. Je to složitý komplex problémů, škody určitě budou. A budou velké. Když si vezmeme světový pohár v biatlonu, šlo o akci pro sto tisíc diváků. Takový počet přijde na dvě ligová kola. Ztráty budou násobně větší než třeba v případě biatlonu,“ uvedl v rozhovoru pro iSport předseda Ligové fotbalové asociace (LFA) Dušan Svoboda. Tady už je ale asi možné na nějaké kompenzování rovnou zapomenout.
Jak plyne ze Svobodova vyjádření, samotná absence fanoušků na stadionech pro fotbalové kluby zásadní výpadek příjmů nebude. Generální ředitel fotbalové Sparty František Čupr například v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že letenský klub z lístků získává zhruba pět procent ročního rozpočtu. Sponzoři pak garantují podle Čupra 40 procent. V případě zahraničních klubů by číslo bylo ještě nižší. Fotbal dnes zkrátka žije ze sponzorů, televizních práv, „exportně orientované kluby“ z prodeje hráčů. Fanoušci na stadionu pak vytvářejí atmosféru a identitu klubu, nikoliv kapitál, bez kterého se klub jako takový neobejde.
Fotbalovou ligu jako první stopli už na počátku měsíce do 23. března (začátku reprezentační pauzy) Švýcaři. Kluby se postavily proti zápasům bez diváků z ekonomických důvodů a s argumentem, že volných termínů k dohrání je ještě dostatek. Ke stejnému kroku pak sáhla po vlně kritiky ze strany hráčské asociace, fotbalistů samotných, i ministra sportu a po zásahu premiéra Conteho až do počátku dubna i italská Serie A.
Následující dva týdny se nebude hrát fotbal také na Slovensku a v Rakousku. „Vyčerpáme všechny možnosti a budeme zvažovat hrát zápasy bez diváků až v případě, že nám nezbude žádná další možnost,“ komentoval krok v deníku Heute šéf rakouské bundesligy Christian Ebenbauer.
Proti opačnému rozhodnutí české Ligové fotbalové asociace se už v úterý postavil slávistický funkcionář Jaroslav Tvrdík, tradičně na Twitteru:
Svaly ale Slavia ukazovala jenom na sociálních sítích, na jednání ligového výboru nikdo z jejich zástupců nepřišel. Navzdory téhle ostudě je ale Tvrdíkův přístup principiálně správný. Diváci na stadionu sice nejsou tím nejcennějším artiklem současného fotbalového světa, ale kopaná se pořád hraje pro ně. Je tu ale ještě něco důležitějšího.
V první řadě by diskuze ohledně pokračování fotbalové ligy měla být postavena na jiných základech. Nejsou snad zdraví a bezpečnost hráčů důležitější než dohrávání soutěží napříč Evropou? Nejlíp to vystihl ještě před přerušením italské Serie A známý bouřlivák, útočník Mario Balotelli z lombardské Brescie: „Peníze nestojí za naše zdraví, musíme se probudit! Přestaňte mi psát nesmysly jako: ‚Ale vždyť jsi v bezpečí! Jaký je rozdíl, jestli hraješ, nebo ne? Za zavřenými dveřmi se ti nemůže nic stát! Neberte nám jednou zábavu, kterou lidé v zasažených oblastech mají!’ Já fotbal miluju víc než vy, ale hrát ho znamená cestovat autobusem, vlakem, spát v hotelu, v každém případě se dostávat do kontaktu s dalšími lidmi mimo své pracovní prostředí… Už takhle nemůžu vídat svoje děti, kvůli zatracenému koronaviru, protože na rozdíl ode mě nežijí v Lombardii, takže už teď je celá situace pro mě smutná a frustrující. Nechci, aby moje matka, se kterou jídám téměř každý den u jednoho stolu, ode mě něco chytila.“
Podobně se vyjádřil i prezident španělského Getafe Angel Torres, který odmítl svoje hráče pustit na zápas osmifinále Evropské ligy do Milána, kde měl klub z Madridu vyzvat tamní Inter. „Jestli prohrajeme kontumačně, tak prohrajeme kontumačně. Nehodlám nic riskovat,“ prohlásil rozhodně. A UEFA zápas v Miláně nakonec odložila. Stejně jako zápas Sevilla – AS Řím, když španělská strana odmítla letadlu s italským týmem na palubě přistát na své půdě. Je skutečně jen otázkou času, než se virem nakazí celý fotbalový tým. Takové případy známe i od nás, kupříkladu Liberci se něco podobného stalo před čtyřmi lety před utkáním s PAOKem Soluň, kdy Slovan vedl současný kouč Slavie Jindřich Trpišovský. Vždyť Arsenal má už teď 14 hráčů v karanténě poté, co se před dvěma týdny po utkání s řeckým Olympiakosem Pireus setkali s jeho majitelem Evangelosem Marinakisem, který je koronavirem také nakažený.
Ostatně Německo už hlásí prvního fotbalistu s koronavirem – obránce druholigového Hannoveru 96 Tima Hüberse. Zbytek týmu podstupuje testy. A od prvního nakaženého jsme už jen krok od první smrti, když ne fotbalisty, tak člověka spojeného s kopanou. Čím jste starší, tím jste rizikovější skupina, „na ráně“ tak můžou být kluboví lékaři, trenéři, funkcionáři. Kdokoli ze sta účastníků akce…
Pokud vás nestraší možná nákaza, zvažte jiná hlediska. Zkuste si uvědomit, že fotbalisté a sportovci jako takoví nejsou „kašpárci“, kteří jsou povinni vás za každou cenu pobavit, zatímco sedíte doma v karanténě. Taková představa degraduje jejich lidství. Případné nákazy se bojí stejně jako vy, a jak už bylo výše popsáno, vzhledem k jejich kontaktům (často s kolegy ze zahraničí) je u nich riziko také často vyšší.
Fotbalu jako takovému by pak krátkodobá pauza vlastně možná i prospěla, nehledě na finanční ztráty jí způsobené. Pregnantně tuto myšlenku formuloval před necelými dvěma lety na portálu The Athletic publicista Jack Lang ve svém článku: Hear me out: A year without soccer would benefit everyone. Jeho přepis můžete zhlédnout na YouTube:
Dnešní fotbalový svět je nikdy nekončící kolotoč zápasů, který se na mentálním i fyzickém zdraví profesionálních hráčů i funkcionářů nutně podepisuje, což lze vidět už dnes na jiných sportech. Nikdy nemáte dost času skautovat a dojednávat posily coby sportovní ředitel, jako kouč zase nedostanete dostatečný prostor hráče naučit svůj preferovaný styl, na zapracování mladých hráčů, a tak by se dalo pokračovat dál a dál. Kdo viděl na začátku článku zmiňované pražské derby mezi Slavií a Spartou, toho asi do očí bila „kvalita“ hry předvedená z obou stran.
Je velice pravděpodobné, že pokud by si i česká liga dala na další dva týdny nucenou pauza, jak Jindřich Trpišovský, tak nový sparťanský kouč Václav Kotal by udělali všechno proto, aby nabídnutý čas využili ke zlepšení herního projevu svých mužstev. Slavia totiž evidentně trpí kvůli četným odchodům klíčových hráčů, speciálně Tomáše Součka, a bude jí trvat nějaký čas získat zpátky rytmus. A Václav Kotal zase neměl k dispozici zimní přípravu, a tým tak musí poznávat za pochodu.
Pro každý tým z ligy by se pak dal z personálního, taktického, zdravotního hlediska dal najít scénář, jak z nastalé pauzy těžit. Zastavme fotbal. Pro dobro hráčů, fanoušků, trenérů i funkcionářů. Nečekejme na katastrofu, která sice možná nepřijde, ale mohla by – a pak už bude pozdě. Jednoznačně platí otřepané better safe than sorry. Pokud navíc hráčům a koučům dopřejeme „druhou zimní přípravu“ na dolízání ran a dopilování taktiky, bohatě se to týmům vrátí na předváděné hře a dost možná i úspěchu v evropských pohárech.
Text původně vyšel na webu Finmag.cz.
Mohla z toho být vyrovnávací branka v úplném závěru zápasu, místo toho si zkušený chorvatský útočník Ante Budimir uřízl ostudu.
Hvězda Liverpoolu Mohamed Salah jednou dostal otázku, co by poradil sám sobě, kdyby mu bylo znovu dvacet let: „Věnuj se intenzivně mentální přípravě.“ V rozhovoru pro Canal+ Sport tohle téma ještě rozvedl a nechal nahlédnout do své duše a mysli.
Slavia se sama dostává pod tlak, když opakovaně na hřišti ukazuje letargickou tvář. Jaroslav Tvrdík po prohře v Plzni vyslal jasný signál, že takhle to nepůjde.
