Pětadvacátého dubna 2004 byla neděle. A vzpomněl bych si i na další úplně nepodstatné detaily toho dne. Českým premiérem byl Vladimír Špidla, prezidentem Václav Klaus, země, která měla za pár dní vstoupit do EU, žila mistrovstvím světa v hokeji v Praze a Ostravě a v místní fotbalové lize mířil po 23 letech k titulu Baník Ostrava.
Mně bylo jednatřicet, mým dvěma dcerám tři a jeden rok, pracoval jsem jako politický reportér MF Dnes a s týmem Sedmi andělů jsme hráli v klidném středu 2. ligy amatérského malého fotbalu zvaného Hanspaulka.
Ze zdlouhavého úvodu je zřejmé, že je to už spousta let. Ovšem na neděli 25. dubna 2004 si bude navždy pamatovat každý fanoušek Arsenalu. Protože, jak zní jeden z nejslavnějších klubových popěvků, „We Won the League at White Hart Lane.“ (Zpívá se to tedy ještě trochu jinak, ale tohle je seriózní text.)
Arsenal v nejlepší sestavě všech dob, „by far the best team the world has ever seen“, remizoval na hřišti Tottenhamu 2:2 a všechno bylo jasné: titul se po dvou letech vrací zase zpátky domů. Už bylo na čase.
Šestnáct týmů v první lize bereme jako samozřejmost. Ne vždy to tak ale bylo – a když se v roce 1968 funkcionáři nedokázali dohodnout, hrozil dokonce rozpad společné československé soutěže.
Víkendová fotbalová smršť slibuje napětí a drama. Zlín se dál drží na špici, Chelsea potřebuje opět potvrdit svůj status, zatímco Sparta míří do Hradce, kde ji čeká tvrdý test. Další díl sázkařského koutku je tady.
Fortuna liga pokračuje dalším kolem. V čele se osamostatnila Sparta, kterou nyní čeká jednoduchý domácí zápas. Slavia bude muset napravit zaškobrtnutí. Čeká ji ale zápas na půdě houževnatého Liberce. Vyrazte na některý ze zápasů ženské ligy, nebo se klidně na všechny podívejte na ČT Sport.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
