Pětadvacátého dubna 2004 byla neděle. A vzpomněl bych si i na další úplně nepodstatné detaily toho dne. Českým premiérem byl Vladimír Špidla, prezidentem Václav Klaus, země, která měla za pár dní vstoupit do EU, žila mistrovstvím světa v hokeji v Praze a Ostravě a v místní fotbalové lize mířil po 23 letech k titulu Baník Ostrava.
Mně bylo jednatřicet, mým dvěma dcerám tři a jeden rok, pracoval jsem jako politický reportér MF Dnes a s týmem Sedmi andělů jsme hráli v klidném středu 2. ligy amatérského malého fotbalu zvaného Hanspaulka.
Ze zdlouhavého úvodu je zřejmé, že je to už spousta let. Ovšem na neděli 25. dubna 2004 si bude navždy pamatovat každý fanoušek Arsenalu. Protože, jak zní jeden z nejslavnějších klubových popěvků, „We Won the League at White Hart Lane.“ (Zpívá se to tedy ještě trochu jinak, ale tohle je seriózní text.)
Arsenal v nejlepší sestavě všech dob, „by far the best team the world has ever seen“, remizoval na hřišti Tottenhamu 2:2 a všechno bylo jasné: titul se po dvou letech vrací zase zpátky domů. Už bylo na čase.
Absolutní rekordman v počtu startů v české lize, legenda Viktorie Plzeň, bývalý reprezentant a fotbalový nezmar Milan Petržela ukončil na začátku této sezony aktivní kariéru. Připomeňte si náš rozhovor z letošního března, kde Petržela mluví o motivaci, mladých hráčích, proměně kabin, cizních, telefonech, návratu z Německa i vlastní akademii.
První domácí zápas Bohemians okamžitě rozproudil debatu o stavu mnoha trávníků v české lize. Odbornící přitom varují, že dobrý produkt na podobném terénu budovat nepůjde a že jsou od klubů potřeba mnohem větší investice. Co na to hlavní partneři ligy a televizní stanice?
Dvě ligová kola stačila, aby se rozjely spekulace o odvolání Martina Hyského. Český fotbal přitom současně vítá zahraničního trenéra reprezentace a doufá v příchod modernějšího myšlení. Bez trpělivosti a změn v klubech i akademiích ale zůstane jen u dalšího jména na lavičce.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
