Ze Slavie do Sparty a zase zpět. Kdo měl Koška, byl nejlepší

O Vánocích roku 1904 se ve Vídni oteplilo, ale po celý Boží hod sněžilo. Hustá chumelenice neustala ani ve chvíli, kdy na Hohe Warte nastoupila modrožlutá First Vienna proti tehdy červenobíle pruhované pražské Spartě. „Dnes se moc nezahřeju," prohodil gólman domácích a idol jejich příznivců Karl Pekarna k divákům za brankou. Sklidil souhlasný smích. „To mi řekněte, proč si Vienna pozvala na svátky zrovna tenhle mančaft,“ přisadil si jeden z fanoušků. „Kdo o něm kdy slyšel?“

Leč právě v té chvíli pravé křídlo Pražanů načechralo krásný centr a levá spojka přímo z voleje vypálila z dobrých třiceti metrů. Polovysoká střela jako z kanonu prosvištěla v půlmetrové výši podle pravé tyče do sítě. Gól jak ze skript pro fotbalovou univerzitu! A nedlouho poté stejný chlapík skoro jako přes kopírák vstřelil druhý!

Po první trefě Pekarna jen udiveně zavrtěl hlavou a zaostřil pohled na střelce. Ten však už zády k němu klusal do středového kruhu. Kdo by ostatně pod tou protrženou duchnou rozeznal na takovou dálku tváře? Po druhé petardě brankář bezmocně rozpřáhl ruce: „Tohle přece v Praze dokáže jen Košek! A ten hraje za Slavii.“ To však už i k němu dorazila zpráva, že je to skutečně Jan Košek, který ale nedávno převlékl dres...