Tady píšou, že jsi mrtvý. Sedm životů první africké hvězdy

Ouagadougou, hlavní město Burkiny Faso, 25. února 1998

Základní jedenáctky Jihoafrické republiky a Demokratické republiky Kongo stojí v řadě na trávníku před hlavní tribunou Stadionu 4. srpna 1983. Je to stadion reprezentace Burkiny Faso, jehož název odkazuje na první revoluci v zemi, která vedla mimo jiné k upuštění od koloniálního jména Horní Volta. Pro všechny Konžany, a pro hráče obzvlášť, se jedná o velmi slavnostní okamžik.

Jednak proto, že je to vůbec poprvé, co se zúčastňují Afrického poháru národů už ne pod barvami Zairu, ale Konžské demokratické republiky. Je to nový název jejich země od té doby, co Laurent-Désiré Kabila rok předtím svrhl maršála Mobutua Sese Soko a převzal prezidentský úřad. A pak i proto, že je to poprvé od triumfu jejich slavných předchůdců „Leopardů“ v roce 1974, kdy jejich tým postoupil až do semifinále soutěže. V posledních dvaceti letech prožíval konžský fotbal hlubokou krizi. Pád a následná smrt Mobutua však jako by národní mužstvo oživily.

Hráči jsou si velmi dobře vědomi důležitosti zápasu. Po třiceti letech kruté diktatury a dvou letech hrůzostrašné občanské války by mělo vítězství a následný postup do finále přes Jihoafrickou republiku, v níž žijí statisíce konžských uprchlíků, obrovsky pozitivní dopad na náladu společnosti. Ač široká, unesou jejich ramena tíhu zodpovědnosti?

Na konci státních hymen, zatímco se každý z dvaadvaceti aktérů střetnutí chystá zajmout své místo na hrací ploše, hlasatel stadionu poprosí čtyřicetitisícový dav ještě o chvíli pozornosti: „Dámy a pánové, před několika minutami jsme se dozvěděli o úmrtí Pierra Ndaye Mulamby, bývalého středního útočníka reprezentace Demokratické republiky Kongo. Pierre Ndaye Mulamba vyhrál s „Leopardy“ Africký pohár národů v roce 1974. Už čtyřiadvacet let je s devíti trefami, z nichž čtyři vstřelil ve finále proti Zambii, držitelem rekordu počtu vstřelených branek během jednoho šampionátu. Zprávu o jeho smrti oznámil veřejnoprávní konžský rozhlas. Ten upřesnil, že pan Mulamba zemřel při sesuvu půdy v diamantovém dole v Angole, kde se před časem usadil. Jeho rodině a národnímu mužstvu Demokratické republiky Kongo vyjadřujeme upřímnou soustrast.“

Hráči jsou v šoku. Někteří z nich sice ještě nebyli na světě, když byl Mulamba na vrcholu svého umění. Avšak všichni během dětství slyšeli nespočetněkrát z úst svých otců a předků legendární příběh tohoto postrachu všech afrických gólmanů. I jejich trenér Louis Watunda Lyolo, přítel a bývalý fanoušek Mulamby, jim před turnajem pustil videokazety se záběry z obou finále poháru z roku 1974, ve kterých Mulamba vstřelil všechny čtyři branky svého týmu (po původní remíze 2:2, Zair – název pro zemi vymyslel Mobutu v roce 1971 v rámci svých snah o afrikanizaci země – vyhrál opakovaný zápas o dva dny později 2:0).

Lyolo teď ale těsně před úvodním hvizdem zuří. Je přesvědčený, že zpráva o Mulambově smrti je podraz, za kterým stojí Jihoafričané. O dvě hodiny později jeho svěřenci prohrají 1:2 po prodloužení. Konžský sen o velkém finále se rozplynul. Musí se spokojit se zápasem o třetí místo.