„Příští stanice: Cobham and Stoke d´Abernon,“ hlásí ve vlaku směřujícím z Londýna na jihozápad do městečka Guildford. Jakmile po zhruba půlhodinové jízdě vystoupíte, okamžitě se ocitáte v těsné blízkosti rozlehlého tréninkového centra. Stačí jen vystoupat schody na nadchod a otočit se doleva. Nenaskytne se vám dechberoucí pohled. Vysoké stromy ukrývají hráče před zvědavci. A tam, kde chybí přírodní zábrana, je roztažená zelená plachta. Ale i tak se skrz clony dá rozeznat velký modrý nápis na jedné z budov. CHELSEA FOOTBALL CLUB.
Klub ze Stamford Bridge není jediným, kdo si vybudoval své centrum daleko od uspěchaného Londýna. Hráči Arsenalu se denně sjíždějí do areálu na sever od metropole, nedaleko Watfordu. A jejich hřiště odděluje od sousedních „Hornets“ jen dlouhý plot (a opět stromy). West Ham si zvolil své „cvičiště“ v Chadwell Heath, severozápadně od Londýna, ale poměrně blízko bývalého stadionu v Upton Parku i toho současného ve Stratfordu.
Příběh Rangers ze sezony 1971/72 je o jediném vítězi evropského poháru, který na cestě za trofejí prohrál penaltový rozstřel.
UEFA schválila zásadní reformu reprezentačního fotbalu. Od sezony 2028/29 se změní Liga národů a po Euru 2028 také evropské kvalifikace na velké turnaje. Cíl je jasný: méně zápasů typu gigant proti trpaslíkovi, víc vyrovnaných duelů a kvalifikace, která nebude ztrácet napětí už po pár kolech.
„Byly jsme jen holky, co chtěly hrát fotbal,“ říká v exkluzivním rozhovoru Patricia Gregory, zakladatelka anglické ženské fotbalové asociace. Během své nedávné návštěvy Prahy mluvila o tom, jak na konci 60. let bojovala za právo žen hrát fotbal, i o tom, co pro ni dnes znamená pohled na zaplněné Wembley.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
