- Předplatné
- Cesta do Ameriky
- Girl Power
- Dobýváme Evropu
- Sázky
- Fotbal v TV
- Poháry
- Seriály
- Více
Když se 15 let o něco snažíte a pořád vám to uniká, jdete pak s touhou uspět do detailu. Tedy pokud vás to dřív nezlomí.
To není případ gruzínského kapitána Gurama Kašii. Obránce Slovanu Bratislava nechtěl znovu zažít čtyři roky staré zklamání, kdy jeho Gruzie ve finále play-off o EURO 2020 padla se Severní Makedonií 0:1.
I letos z toho bylo play-off a do něj Kašia šel s novým přístupem. V 36 letech se vyplatí dát maximální péči tělu.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
„Mluvil jsem se svým gruzínským spoluhráčem Budu Zivzivadzem, on má rád sladké. Na soustředěních vždycky jíme společně, ale tentokrát si nedal žádný zákusek, dokonce ani jogurt. Říkal mi, že sladkosti nejedl už čtyři měsíce," říká Kašia v rozhovoru s britským Guardianem.
Inspiroval se a kvůli přípravě na play-off zápasy s Lucemburskem a Řeckem sladké ze svého jídelníčku vypustil. „Čtyři měsíce před těmi zápasy jsem nejedl nic závadného, protože jsem věděl, jak moc bych sám sebe zklamal, kdybychom se nekvalifikovali,“ dodává gruzínský kapitán.
Zaměřil se na každý detail, včetně například spánkového režimu. Neúspěch proti Severní Makedonii mu nedával spát, chtělo by se teď napsat, ale naštěstí i svůj spánek dostal pod kontrolu a dbal na dokonalou regeneraci.
„Úplně nás to tenkrát zlomilo, jako hráče i jako zemi. Lidé ztratili veškerou radost z fotbalu a sportu. Měli jsme tak velkou šanci, hráli jsme doma proti Severní Makedonii a měli jsme vyhrát. Bylo to v té době těžké a myslím, že jsme se nepřipravili dobře, protože to bylo v době covidu,“ vzpomíná Kašia pro Guardian.
Kromě naprosto profesionálního přístupu Gruzincům na jejich první velký turnaj vůbec pomohli i mladší a motivovanější hráči, v čele s Chvičou Kvaracchelijou z Neapole. „Je opravdu milý a normální. Od té doby, co se stal velkým hráčem Neapole, je kolem týmového autobusu vždy plno. Všichni se s ním chtějí vyfotit. To se nám dřív nestalo, a to jsem tady už patnáct let,“ říká rekordman v počtu reprezentačních startů za Gruzii – má jich už 114.
Ne vždy to měl v reprezentaci jednoduché. V roce 2017 si Kašia, tehdy hrající v Nizozemsku za Vitesse, vzal duhovou kapitánskou pásku, aby podpořil národní den coming outu. Tvrdé gruzínské jádro fanoušků pak před sídlem gruzínského fotbalového svazu pálilo duhové vlajky a Kašiovi vyhrožovali a vyzývali ho ke konci v národním týmu.
Ten nepřišel. Kašia si získal uznání i tím, že ze svých zásad necouvnul. „Věřím v rovnost pro všechny, bez ohledu na to, v co věříte, koho milujete nebo kdo jste,“ řekl v roce 2018, když za svůj postoj získal ocenění od UEFA.
Teď věří, že se Gruzie minimálně vyrovnává Česku.
Měli by jít rázně za prvním anglickým titulem po 22 letech. Místo toho Kanonýři v roce 2026 klopýtají. Naposledy ve středu večer darovali soupeři vyrovnávací gól a přišli o důležité body.
Slávistický podcastový speciál Football Clubu rozebírá zjednodušování hry sešívaných, pozici trenéra Trpišovského, hráčský kádr s výhledem na další velké prodeje do Evropy, situaci odchovanců i výhled na větší konkurenceschopnost v Evropě.
Ve fotbalovém zákulisí se diskutuje o možném rozšíření Chance ligy na 18 týmů. Teď se tahle debata ve formě spekulací dostala na veřejnost a ukázala na Artis, jako údajného původce myšlenky. Brněnský klub se ale důrazně ohradil.
