Když Lionel Messi na konci neuvěřitelného finále přebíral ikonickou trofej pro fotbalové mistry světa, položil mu katarský emír na ramena lehký plášť zvaný bisht. Ten v arabském světe nosí jen nejvýše postavení členové společnosti, a to ještě při zvláštních příležitostech.
Nedělní večer takovou příležitostí určitě byl. Argentina konečně našla tým, který dokázal navázat na Maradonovu éru z 80. let. A vedl ji přitom muž, který teď už definitivně patří na špičku fotbalového společenství.
Stejně jako předchozí dva argentinské tituly, i tento bude navždy spojen především s jedním jménem. V roce 1978 táhl La Albiceleste Mario Kempes, v roce 1986 Diego Maradona, v roce 2022 Lionel Messi.
Ten si svůj vůbec nejlepší šampionát v argentinském dresu schoval na velmi pravděpodobně poslední pokus. Kdo v poslední době zapnul nějaký zápas PSG, nemohl tím být úplně překvapen. Oproti loňské sezoně, ve které byl často jen stínem nejlepších barcelonských časů, se letos Messi vrátil do tradiční formy. Tedy takové, kdy s ním soupeři na hřišti nemůžou nic moc dělat.
Jste znalci fotbalu? Otestujeme vás na deseti názvech klubů. Řekneme vám jméno, vy nám město.
Jsou kluby, které sídlí stále na jednom místě. Jsou kluby, které se stěhovaly každou chvílí. Slavia je někde mezi. Hlubší kořeny zapustila dvakrát. Na Letné i v Edenu hrála přes padesát let. A jen málokdy byla se svým stadionem spokojená.
Nejstarší stále hrané derby střední Evropy přežilo dvě světové války, dvě totality a stalo se kulturním dědictvím. V textu z FC knihy si před sobotním zápasem projděte, jak se tahle rivalita formovala.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
