Když Lionel Messi na konci neuvěřitelného finále přebíral ikonickou trofej pro fotbalové mistry světa, položil mu katarský emír na ramena lehký plášť zvaný bisht. Ten v arabském světe nosí jen nejvýše postavení členové společnosti, a to ještě při zvláštních příležitostech.
Nedělní večer takovou příležitostí určitě byl. Argentina konečně našla tým, který dokázal navázat na Maradonovu éru z 80. let. A vedl ji přitom muž, který teď už definitivně patří na špičku fotbalového společenství.
Stejně jako předchozí dva argentinské tituly, i tento bude navždy spojen především s jedním jménem. V roce 1978 táhl La Albiceleste Mario Kempes, v roce 1986 Diego Maradona, v roce 2022 Lionel Messi.
Ten si svůj vůbec nejlepší šampionát v argentinském dresu schoval na velmi pravděpodobně poslední pokus. Kdo v poslední době zapnul nějaký zápas PSG, nemohl tím být úplně překvapen. Oproti loňské sezoně, ve které byl často jen stínem nejlepších barcelonských časů, se letos Messi vrátil do tradiční formy. Tedy takové, kdy s ním soupeři na hřišti nemůžou nic moc dělat.
Fotbal umí být krutý, malicherný i úplně absurdní. Ale občas připomene, proč ho lidi mají rádi i kvůli něčemu jinému než jen kvůli krásným gólům. Jeden z nejhezčích takových momentů přišel v únoru 1999 v FA Cupu, kdy Arsenal porazil Sheffield United – a pak sám řekl: ne, takhle ne.
Semifinále evropských pohárů jsou tady. Přinášíme rychlý přehled dvojic, příběhů i přesných termínů zápasů napříč všemi třemi soutěžemi.
AEK je ze hry, Řecko už českou desátou příčku v koeficientovém žebříčku neohrožuje. Potřetí v řadě česká liga získala velký bonus: i přespříští mistr půjde do Ligy mistrů. Máme pro vás detailního průvodce koeficientem: spočítáme minulé i současné zisky a podíváme se na start příští sezony.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
