Když Lionel Messi na konci neuvěřitelného finále přebíral ikonickou trofej pro fotbalové mistry světa, položil mu katarský emír na ramena lehký plášť zvaný bisht. Ten v arabském světe nosí jen nejvýše postavení členové společnosti, a to ještě při zvláštních příležitostech.
Nedělní večer takovou příležitostí určitě byl. Argentina konečně našla tým, který dokázal navázat na Maradonovu éru z 80. let. A vedl ji přitom muž, který teď už definitivně patří na špičku fotbalového společenství.
Stejně jako předchozí dva argentinské tituly, i tento bude navždy spojen především s jedním jménem. V roce 1978 táhl La Albiceleste Mario Kempes, v roce 1986 Diego Maradona, v roce 2022 Lionel Messi.
Ten si svůj vůbec nejlepší šampionát v argentinském dresu schoval na velmi pravděpodobně poslední pokus. Kdo v poslední době zapnul nějaký zápas PSG, nemohl tím být úplně překvapen. Oproti loňské sezoně, ve které byl často jen stínem nejlepších barcelonských časů, se letos Messi vrátil do tradiční formy. Tedy takové, kdy s ním soupeři na hřišti nemůžou nic moc dělat.
Před startem vyřazovací fáze evropských pohárů detailně probíráme vyhlídky českých týmů i celého klubového fotbalu v koeficientové bitce o udržení Česka v top desítce.
Davor Šuker proti Peteru Schmeichelovi. Dvě legendy, jedna velká krása. Tenhle lob předcházel v Anglii na Euru 1996 Poborského parádě.
Žádný jiný Čech nedal v Premier League tolik gólů jako on. Na startu dospělé kariéry ale Tomáše Součka odmítli i v druholigové Vlašimi. Do hry ho vrátilo až šťastné spojení s Jindřichem Trpišovským na Žižkově. Přečtěte si, jak na tyto zlomové chvíle vzpomíná.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



