West Ham byl během covidového období bez fanoušků skoro nezastavitelný. Výsledek? Jen dva body od Ligy mistrů. Základní skupina Evropské ligy ale byla v kapse a vše se chystalo na velkou evropskou jízdu. Fanoušci už soutěž znali, ještě v nedávné paměti měli účasti z roku 2015 a 2016 a s nimi hořkou pachuť. Stačí říct dvě slova a každému kladiváři se udělá špatně. Astra Giurgiu. Tenhle rumunský klub je dvakrát za sebou nepustil z předkola. Teď už po bankrotu paběrkuje v nižších rumunských divizích, zatímco východní Londýn žil čtvrtečními zápasy pod umělým osvětlením.
Záhřeb, Genk, Vídeň, Sevilla, Lyon. K tomu vrchní příčky v tabulce Premier League. Dvě takhle skvělé sezony po sobě? Fanoušci svůj klub skoro nepoznávali. Jenže pak přišlo zaváhaní, rychlá červená karta a sen o velké trofeji shořel v semifinále ve frankfurtském pekle. Kapitán Mark Noble, přezdívaný Mr. West Ham, končí po jednom ze svých posledních zápasů v klubu v slzách. To jste vážně čekali, že se West Ham dostane takhle jednoduše k poháru a do Ligy mistrů? Všechno by to bylo prostě až moc perfektní. A to by nebyl West Ham.
Jak vidí český tým v Dánsku? Jako soupeře, přes kterého by se mělo postoupit — ale rozhodně ne snadno. Dánská média před baráží nejvíc zmiňují Schicka, standardky a faktor nového trenéra Miroslava Koubka. A vyjádřil se i dánský trenér Sparty…
Když se česká reprezentace dostala naposledy na mistrovství světa, vedla její cesta přes úspěšnou baráž s Norskem. O čtyři roky dřív přitom selhala proti Belgii, a to navzdory roli favorita. Příběh dvou baráží, mezi nimiž leží slavné Euro 2004, připomíná sílu i křehkost tehdejší zlaté generace.
Newsletter Kopačky je tentokrát hodně sparťanský, protože tahle sezona ženského fotbalu je v Česku rudá.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
