Jak velký je skok z hokejového marketingu do fotbalového?
Obrovský. V hokeji jsem byl součástí marketingového týmu, ale měl jsem na starosti hlavně ticketing. Táhli jsme za jeden provaz, spoustu jsme toho řešili společně. Zažili jsme velké úspěchy, na to období nikdy nezapomenu. Být součástí organizace finále Tipsport extraligy nebo finále Ligy mistrů, podílet se na přípravě výjezdů do Stockholmu, Karlstadu, Bernu nebo Grazu, to se jen tak nenaskytne. Vždycky pro mě bylo cílem dělat v práci lidem radost, naplňuje mě to. To je ve fotbale a v hokeji stejné – když vidím fanoušky nebo partnery, kteří si něco prožijí, dává mi to energii. V mnoha ohledech se ale moje hokejová etapa s fotbalovou porovnat nedá.
V jakých?
Určitě ve sportu jako takovém. Musím se přiznat, že jsem vždycky byl velkým hokejovým fanouškem a věděl jsem toho o něm hodně – znal jsem kluby, stadiony, hráče, pravidla, věnoval jsem tomu spoustu času. Fotbal je pro mě něco nového. Když jsem tady začínal (loni v březnu), prožíval jsem i vtipné momenty, kterých jsem se nemohl zbavit. Pořád jsem třeba zaměňoval kostku za obrazovku. A pořád jsem říkal hala místo stadion. Už i Richard Jukl (generální manažer klubu – poznámka redakce) na mě házel nepříjemné pohledy. Teď už jsem se to odnaučil, ale třináct let u jednoho sportu dělá svoje.
Projděte si kompletní fotbalový TV program na tento pracovní týden.
Španělsko – Česko 3:1. První poločas rozhodl. Pak se Češi dostali do hry a dokonce vyrovnali. Radost jim ale vzal faul Lukáše Červa. Projděte si klíčové momenty sobotního zápasu.
On hrál, trénoval, cestoval a nosil kapitánskou pásku. Ona zůstávala doma, vychovávala děti, zařizovala všechno ostatní a každý večer chystala večeři na šestou. Povídka inspirovaná skutečností o době, kdy se fotbalové kariéry nestavěly jen na hřišti – a kdy zásluhy těch v pozadí zůstávaly neviditelné.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
