Když Leverkusen loni na jaře slavně získal mistrovský titul, většina Čechů mu historický úspěch přála. A to z mnoha důvodů. Zaprvé, obligátně, kvůli třem Čechům na soupisce. Ale také z čisté tužby po změně, osvěžení. Po jedenácti vítězstvích Bayernu Mnichov v řadě si už většina neutrálních fanoušků jiného šampiona přála.
V Německu samotném to však s podporou červenočerného týmu nebylo zdaleka tak horké. Důvod? V obyčeji a tradicemi proslulé Bundeslize je Bayer Leverkusen pro spoustu příznivců umělým klubem. Někým, kdo se na špici dostal cestou, kterou pravověrní němečtí fans neuznávají. Jak to?
Klub byl totiž založen činovníky farmaceutické firmy, podle níž a jejího zakladatele má ostatně i svůj název. Díky penězům z korporace měl fotbalový oddíl také zajištěn stabilní příjem. Pro spoustu milovníků pravého německého fotbalu, například těch z Kolína nad Rýnem, je dodnes Leverkusen neoblíbenou značkou.
Co na tom, že byl založen už v roce 1904. Jeho vznik a financování nevzešlo od fanoušků, byl vytvořen uměle, jakkoliv s bohulibými účely přinést do oblasti fotbalový klub. Vzájemný zápas mezi Leverkusenem a Wolfsburgem tak pro některé diváky navždy bude jen El Plástico, souboj netradičních celků, vyšvihnutých penězi od mamutích korporací.
Většina světa to ale viděla jinak. Titul pro Leverkusen dodal Bundeslize novou zápletku, lesk i zájem fanoušků mimo Německo. Tím spíš, že v hlavní roli působil trenér Xabi Alonso, hráčská legenda Liverpoolu, Bayernu či Realu Madrid.
Když se k tomu připočítal zajímavý herní styl 3-4-2-1 a úchvatná schopnost rozhodovat zápasy až v posledních minutách, o nejatraktivnějším mužstvu Evropy pro předchozí sezonu bylo rozhodnuto.
Očekávání po téměř dokonalé sezoně (k domácímu doublu scházela jen Evropská liga, kde Leverkusen prohrál ve finále s Atalantou) byla obrovská. Vzduchem však létala otázka, zda lze podobně fantastický ročník vůbec napodobit. A zadruhé, jestli jde v německé Bundeslize moloch v podobě Bayernu Mnichov nejen jednorázově porazit, ale také pravidelně porážet.
Lvíčata hrají svůj druhý zápas na Euru a budou v něm chtít příjemně překvapit stejně jako před dvěma roky. Utkání s favorizovaným Německem vysílá stanice ČT Sport.
Antonín Brynda, dlouholetý záložník Kladna, zemřel před 70 roky po zranění v zápase se Spartou. Příběh tehdy třicetiletého záložníka dlouho nikdo neznal, než ho v archivech objevil historik Roman Jašek, který je členem Komise pro historii a statistiku FAČR.
Karabec, Fila, Horníček a spol. – jaké jsou šance, že lídři české jednadvacítky na letošním Euru zazáří podobně jako v klubovém fotbale? Přinášíme vám detailní rozbor nominace lvíčat s analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
