Když Leverkusen loni na jaře slavně získal mistrovský titul, většina Čechů mu historický úspěch přála. A to z mnoha důvodů. Zaprvé, obligátně, kvůli třem Čechům na soupisce. Ale také z čisté tužby po změně, osvěžení. Po jedenácti vítězstvích Bayernu Mnichov v řadě si už většina neutrálních fanoušků jiného šampiona přála.
V Německu samotném to však s podporou červenočerného týmu nebylo zdaleka tak horké. Důvod? V obyčeji a tradicemi proslulé Bundeslize je Bayer Leverkusen pro spoustu příznivců umělým klubem. Někým, kdo se na špici dostal cestou, kterou pravověrní němečtí fans neuznávají. Jak to?
Klub byl totiž založen činovníky farmaceutické firmy, podle níž a jejího zakladatele má ostatně i svůj název. Díky penězům z korporace měl fotbalový oddíl také zajištěn stabilní příjem. Pro spoustu milovníků pravého německého fotbalu, například těch z Kolína nad Rýnem, je dodnes Leverkusen neoblíbenou značkou.
Co na tom, že byl založen už v roce 1904. Jeho vznik a financování nevzešlo od fanoušků, byl vytvořen uměle, jakkoliv s bohulibými účely přinést do oblasti fotbalový klub. Vzájemný zápas mezi Leverkusenem a Wolfsburgem tak pro některé diváky navždy bude jen El Plástico, souboj netradičních celků, vyšvihnutých penězi od mamutích korporací.
Většina světa to ale viděla jinak. Titul pro Leverkusen dodal Bundeslize novou zápletku, lesk i zájem fanoušků mimo Německo. Tím spíš, že v hlavní roli působil trenér Xabi Alonso, hráčská legenda Liverpoolu, Bayernu či Realu Madrid.
Když se k tomu připočítal zajímavý herní styl 3-4-2-1 a úchvatná schopnost rozhodovat zápasy až v posledních minutách, o nejatraktivnějším mužstvu Evropy pro předchozí sezonu bylo rozhodnuto.
Očekávání po téměř dokonalé sezoně (k domácímu doublu scházela jen Evropská liga, kde Leverkusen prohrál ve finále s Atalantou) byla obrovská. Vzduchem však létala otázka, zda lze podobně fantastický ročník vůbec napodobit. A zadruhé, jestli jde v německé Bundeslize moloch v podobě Bayernu Mnichov nejen jednorázově porazit, ale také pravidelně porážet.
Když v marketingové kampani trefíte legendu, máte vyhráno! Jeho videa zaznamenala koncem loňského roku na sociálních sítích v Česku velký úspěch. Nešlo přitom o žádnou připomínku legendárního bělehradské penalty. Jestliže Antonín Panenka něco „dloubne“, většinou se to zapíše do historie. Teď dloubnul i do tématu odpadu na stadionech.
Takhle nějak si představujeme čistou radost a totální euforii. Celtic otočil důležitý zápas, drží se ve hře o skotský titul a nemalou zásluhu na tom má i český útočník. Rozhodující gól v závěru zápasu totiž připravil.
Devítiletý Tomáš z FK Nemilany vyrůstá jen s maminkou a fotbal je pro něj víc než hra – je to svět, kde může snít. Jeho největším přáním byla obyčejná klubová šála. O pár týdnů později už stál pár metrů od hráčů Sigmy Olomouc a zažil večer, na který se nezapomíná.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



