Před deseti lety se ve Vyškově hrála divize. Simsalabim, čas oponou trhnul a nyní je Vyškov nejžhavějším kandidátem postupu do první ligy. V květnu útočil z baráže, teď s náskokem čtyř bodů vede druholigovou tabulku. A směle tak může myslet na přímý postup z prvního místa.
Není to přitom žádná náhoda ani omyl. Projekt zahraničních vlastníků vyškovského klubu, zacílený na fotbalový i osobnostní rozvoj mladých sportovců pocházejících zejména z Afriky, na Moravě viditelně funguje a posouvá výš a dál nejen úroveň jednotlivých fotbalistů. Z dobré hry a výsledků svým postavením v tabulce logicky profituje i klub.
Projekt, ve kterém je Vyškov prostřednictvím zahraničních vlastníků provázán s kluby CD Leganés ve Španělsku, Dubai Elite Falcon FC v Emirátech a Cancún FC v Mexiku, si na Moravě nemůžou vynachválit. „V té struktuře pracuje velké množství lidí s vysokou fotbalovou odborností a zkušeností. Právě jejich knowhow, jež se tu podařilo seskupit, je tím nejcennějším, čím skupina disponuje. V praxi totiž tahle skutečnost obvykle vede ke správným, přesným a tudíž ve finále úspěšným rozhodnutím,“ pochvaluje si Zbyněk Zbořil, generální manažer Městského fotbalového klubu Vyškov.
Jedna výrazná slabina však ve Vyškově přetrvává, a to kvalita sportovišť a zázemí. Úroveň zchátralé infrastruktury s aktuálním sportovním vzmachem klubu smutně kontrastuje. Řešení se prý hledá, ale… Úroveň současného stadionu ve Vyškově je každopádně žalostná. Přestává už být způsobilým i pro potřeby přípravy. „Soutěžní domácí utkání Vyškova se v jarní části sezony odehrají ještě v Drnovicích. Jenže pro sezonu 2024/25 už to nepůjde ani tam, ať už postoupíme, nebo ne,“ rekapituluje situaci Zbořil. I pro druhou ligu už totiž budou povinná světla. A ta z drnovické ligové éry už byla demontována.
Klička, parádní střela a první ligový gól za Slavii. Dvacetiletý Pavel Kačor přišel v Olomouci z lavičky a v 77. minutě pojistil výhru sešívaných 2:0. Teď se těší na Villarreal.
Na hřišti škvára, na zápasy za vlastní peníze. A přesto se v šedesátých letech na turnaj časopisu Mladý svět hlásila zhruba stovka týmů. Publicista Petr Vondřich v FC podcastu vypráví, jak tahle vlna nadšení pomohla rozjet ženskou ligu a jak se mezi Slavii se Spartou dostaly Uhelné sklady.
Francisco Moura měl v šestnáctce kolem sebe volno. Přesto poslal míč do vlastní sítě a třetiligové Paredes v portugalském poháru proti Portu vyrovnalo. Obránce se po gólu rozplakal a hned směrem k lavičce naznačil, že chce vystřídat. Utěšovat ho přišli i soupeři.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
