Srdce z perníku. Příběh turnaje, který nastartoval český ženský fotbal

Nic z toho by se nestalo, nebýt dopisu, který do redakce Mladého světa zaslala pár měsíců předtím jakási Marie Drahovzalová z Brna.

Zavzpomínala v něm na vůbec první fotbalový klub žen u nás – I. ČSDFK Brno (Československý dámský fotbalový klub), který byl založen už v roce 1936. Tým, ve kterém Drahovzalová působila jako brankářka, sehrál tehdy celou řadu mezistátních utkání především v Rakousku, ale také třeba v Jugoslávii.

„Žily jsme z nadšení a lásky pro sport, kterému jsme věnovaly všechen čas a celá srdce,“ vzpomínala Drahovzalová.

Kromě návratu do historie ale pamětnice také přišla s nápadem na obnovení tradice ženského fotbalu u nás.

Mladý svět se pro nový sport doslova nadchl a rozhodl se ještě ten samý rok uspořádat turnaj. Stačila jedna krátká výzva v časopisu a začal se hlásit jeden ženský fotbalový tým za druhým.

První ročník turnaje O srdce Mladého světa se uskutečnil předposlední říjnový víkend na škvárových hřištích Slavie a Spartaku Vršovice.

Většina přihlášených týmů vznikla tak, že se daly dohromady spolužačky ze středních škol nebo kolegyně z práce.

Týmy Slavie nebo Sparty tvořily převážně ženy z jiných sportů – atletiky, házené, pozemního hokeje a dalších.

Velkým favoritem turnaje byl Rapid Jihlava, který byl založen „už“ na jaře 1966, a na rozdíl od svých soupeřů tak byl už delší dobu pohromadě a měl za sebou i několik odehraných zápasů včetně vítězství v turnaji O pohár Moravy.

Fotbalistky z Vysočiny ale nakonec skončily už ve 2. kole, když po remíze 1:1 prohrály 3:4 na penalty s týmem s technickým názvem Zbytek ČSSR. Vítězství bylo ale podle všeho neregulérní, když všechny penalty vítězného týmu kopala jedna a ta samá fotbalistka…

Útěchou pro favoritky turnaje tak aspoň byla cena pro nejlepší hráčku turnaje, kterou získala záložnice Hana Indrová. „Ale žádná sláva to nebyla,“ vzpomíná po letech také výborná stolní tenistka. „Na konci turnaje, po vyhlášení vítězek, mi stranou strčili do ruky obálku, ve které byl kromě diplomu také šek na 100 korun. Ten mi ale nikdo nikdy potom neproplatil.“

Do finále turnaje se probojovaly týmy Slavie a Sparty, které oproti jiným celkům měly výhodu především ve výborné fyzické kondici. Není divu, vždyť třeba za Spartu nastoupila tehdejší nejlepší česká vícebojařka Olga Fomenková.

Ani to ale nestačilo na vítězství. Hlavní trofej v podobě perníkových srdcí si díky výhře 1:0 odnesly fotbalistky Slavie. Jediný a vítězný gól vstřelila Řekyně z Brna, Leftera Paraskevopulu.

Kromě perníkových srdcí vítězné slávistky obdržely dvoudenní zájezd do zahraničí, poukázku na zboží v hodnotě 1100 Kč od prodejny Klub – odívání mladých a dresy a odznaky Mladého světa.

To nejcennější ale svěřenkyně trenéra Vildy Marzina teprve čekalo. Další čtyři roky neprohrály jediný domácí ani mezistátní zápas! Neporažené zůstávaly i v dalších ročnících turnaje O srdce Mladého světa, kde Slavie našla přemožitelky až v roce 1971.

Dva nejcennější triumfy ale sešívaným unikly. V listopadu 1969 titul mistryň Evropy a v červnu 1970 dokonce titul světových šampionek.

Pokud si teď ťukáte na čelo, tak vězte, že na přelomu 60. a 70. let bylo v ženském fotbalu vcelku běžné, že místo národního týmu reprezentoval zemi vybraný klub. První triumfy pro dánský ženský fotbal tak třeba získal klub Femina Kodaň.