Pěkné ponedělí: Klubismus nehledejte. Nezmar trefuje posily a skládá silnější Liberec

Příchod hráče z klubu ze druhé anglické nejvyšší soutěže, který skončil v minulé sezoně devátý, a kde si i kvůli zraněním nezískal místo v sestavě, zahltil fotbalový prostor v Česku. Protože minulost Matěje Juráska je slávistická a protože kdysi pronesl hanlivé výroky na adresu Sparty, svého nového zaměstnavatele. Kdo to mohl tušit?

Říkejme tomu třeba mládežnická nerozvážnost. Až pod její následky téměř zapadla diskuze, zda může Spartě pomoct hráč z druhé anglické soutěže, jehož trápí zranění a menší ochota plnit defenzivní úkoly.

Ve Spartě i Slavii najdeme za poslední roky tolik fotbalistů, kteří nosili oba dresy rivalů od Labanta přes Dočkala, Poborského, Bergera nebo Blažka (dosaďte si další a další jména), že hlasité reakce fanoušků z obou břehů mohou působit v dnešním pragmatickém světě zisků až poněkud hystericky. Zvlášť pro fanoušky jiných klubů.

Ale to je fotbal, který vášnivě milujeme právě díky příběhům, emocím, fanouškovství. Klubismus se sice vytrácí, prakticky už neexistuje, ale stejně je dobré, když posila za miliony na úvodním videu políbí na dresu klubový znak, bije se do srdce, pronese větu o splnění snu, pochválí projekt a podobné uvítací fráze zopakuje pro lidi ještě na dalších pěti adresách.

Tohle všechno k fotbalu patří.

Stejně jako subkultura ultras, jež podobné přesuny hráčů jako v případě Juráska vnímá ve svém vidění světa mnohem citlivěji, vyhroceně, černobíle. Tím spíš, pokud hráč utrousí právě nějakou tu mládežnickou nerozvážnost a ještě mu nedojde, že ten, komu na sítích přeje smrt anebo nadává, ho může někdy příště štědře platit.

Jurásek se už pod kotlem Sparty po své premiéře v rudém za tuto nerozvážnost stihl omluvit. Někdo to považuje za odvahu, jiný slabost, ale z hlediska PR těžko mohl udělat víc. Teď je na něm, jaké výkony bude podávat, kolik gólů Slavii vstřelí. Každopádně jde o dost silný příběh, který bude rezonovat.

Zpátky tedy k úvodní otázce: pomůže Jurásek Spartě, anebo je to panická reakce na prodej kapitána Lukáše Haraslína? Hostování s opcí na přestup se jeví tak, že vlastně Sparta nemůže moc co ztratit. Pragmaticky ne. Emocionálně je to z už popsaného důvodu větší risk. Však i sportovní manažer Sparty Tomáš Rosický se ocitl za tento transfer na pranýři sparťanských ultras, respektive na jejich transparentu. Pochvalu si nevysloužil, ale tu nejspíš ani od lidí v kuklách křičících Jude Slavie nepotřebuje.