S Ústím nad Labem a Duklou za sebou máte dlouhou kariéru ve druhé lize. S pražským klubem jste ji v minulé sezoně dokázali vyhrát a po dlouhých pěti letech Duklu vrátili do první ligy. Pro vás osobně je celá věc ještě o to pozoruhodnější, že jste se poprvé ve svých 34 letech dostal mezi českou elitu. Co to pro vás znamená?
Je to pro mě velké zadostiučinění, protože pro každého hráče je už od mala cílem si jednoho dne zahrát první ligu. Jsem rád, že se mi to povedlo a že si na sklonku kariéry můžu nejvyšší soutěž zkusit. Premiéru v prvním kole s Plzní jsem měl v hlavě už týden před zápasem. Těšil jsem se, že tenhle moment přijde a říkal jsem si, abych se hlavně nezranil. Nakonec to dopadlo dobře, i když ne výsledkově. Nevyhráli jsme (1:3), ale na Plzeň přišlo dost lidí a samotný zápas jsem si užil.
Ryanovi Naderimu stačil jediný zápas za české áčko, aby mu padla možnost hrát za Bulharsko nebo Německo. Idrisi Hopimu by přitom ani dva listopadové starty za Česko samy o sobě cestu k chorvatské reprezentaci nezavřely. Jak je to možné? Rozhoduje druh zápasu, věk hráče i počet startů.
Úspěchy slavil už jako hráč. Na olympiádě si vyzkoušel tři různé role. A jeho nominace budí hodně pozornosti. Co všechno víte o trenérovi české reprezentace? Čeká vás 12 otázek, každá má jedinou správnou odpověď.
Projděte si fotbalový TV program na středu i další dny tohoto pracovního týdne, ve kterém startuje poslední letošní reprezentační okno.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
