S Ústím nad Labem a Duklou za sebou máte dlouhou kariéru ve druhé lize. S pražským klubem jste ji v minulé sezoně dokázali vyhrát a po dlouhých pěti letech Duklu vrátili do první ligy. Pro vás osobně je celá věc ještě o to pozoruhodnější, že jste se poprvé ve svých 34 letech dostal mezi českou elitu. Co to pro vás znamená?
Je to pro mě velké zadostiučinění, protože pro každého hráče je už od mala cílem si jednoho dne zahrát první ligu. Jsem rád, že se mi to povedlo a že si na sklonku kariéry můžu nejvyšší soutěž zkusit. Premiéru v prvním kole s Plzní jsem měl v hlavě už týden před zápasem. Těšil jsem se, že tenhle moment přijde a říkal jsem si, abych se hlavně nezranil. Nakonec to dopadlo dobře, i když ne výsledkově. Nevyhráli jsme (1:3), ale na Plzeň přišlo dost lidí a samotný zápas jsem si užil.
On hrál, trénoval, cestoval a nosil kapitánskou pásku. Ona zůstávala doma, vychovávala děti, zařizovala všechno ostatní a každý večer chystala večeři na šestou. Povídka inspirovaná skutečností o době, kdy se fotbalové kariéry nestavěly jen na hřišti – a kdy zásluhy těch v pozadí zůstávaly neviditelné.
Máme pro vás fotbalový TV program na víkend.
Přestupové období je sice už dávno za námi. Teprve teď ale začíná být vidět, kdo skutečně posílil a kdo jen nekoncepčně nakupoval. Tomáš Daniček se v novém Football Club podcastu pustil do hodnocení všech šestnácti ligových týmů. A některé známky vás dost možná překvapí.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
