S Ústím nad Labem a Duklou za sebou máte dlouhou kariéru ve druhé lize. S pražským klubem jste ji v minulé sezoně dokázali vyhrát a po dlouhých pěti letech Duklu vrátili do první ligy. Pro vás osobně je celá věc ještě o to pozoruhodnější, že jste se poprvé ve svých 34 letech dostal mezi českou elitu. Co to pro vás znamená?
Je to pro mě velké zadostiučinění, protože pro každého hráče je už od mala cílem si jednoho dne zahrát první ligu. Jsem rád, že se mi to povedlo a že si na sklonku kariéry můžu nejvyšší soutěž zkusit. Premiéru v prvním kole s Plzní jsem měl v hlavě už týden před zápasem. Těšil jsem se, že tenhle moment přijde a říkal jsem si, abych se hlavně nezranil. Nakonec to dopadlo dobře, i když ne výsledkově. Nevyhráli jsme (1:3), ale na Plzeň přišlo dost lidí a samotný zápas jsem si užil.
Jana Žufánková otevřeně promlouvá o tom, jak ji a její spoluhráčky ze Slovácka jejich trenér tajně natáčel v šatně a sprchách – a jak v nejhorší chvíli nepřišla opora ani omluva. Mluví o předsudcích, mlčení institucí i o tom, proč je důležité o podobných kauzách nahlas mluvit.
Prešovský beton slaví tři čtvrtě století. Vznikl v padesátých letech, názvu se dočkal a největších úspěchů dobyl v šedesátých.
Sparta slaví historický postup do semifinále Europa Cupu a už ví, co ji čeká dál: švédské Hammarby. V domácí soutěži mezitím pražská S potvrdily roli favoritek. A do toho přichází reprezentační boj o postup na mistrovství světa. Řekneme si k tomu víc v dalším díle newsletteru Kopačky.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



