S Ústím nad Labem a Duklou za sebou máte dlouhou kariéru ve druhé lize. S pražským klubem jste ji v minulé sezoně dokázali vyhrát a po dlouhých pěti letech Duklu vrátili do první ligy. Pro vás osobně je celá věc ještě o to pozoruhodnější, že jste se poprvé ve svých 34 letech dostal mezi českou elitu. Co to pro vás znamená?
Je to pro mě velké zadostiučinění, protože pro každého hráče je už od mala cílem si jednoho dne zahrát první ligu. Jsem rád, že se mi to povedlo a že si na sklonku kariéry můžu nejvyšší soutěž zkusit. Premiéru v prvním kole s Plzní jsem měl v hlavě už týden před zápasem. Těšil jsem se, že tenhle moment přijde a říkal jsem si, abych se hlavně nezranil. Nakonec to dopadlo dobře, i když ne výsledkově. Nevyhráli jsme (1:3), ale na Plzeň přišlo dost lidí a samotný zápas jsem si užil.
V aragonském derby Huesca – Zaragoza se hrálo o důležité body potřebné k záchraně ve druhé španělské lize. To by si pozornost fotbalového světa samo o sobě nezískalo. Povedlo se to ale Estebanu Andradovi. Argentinský brankář po vyloučení doběhl k soupeři a poslal ho k zemi ranou pěstí do obličeje. Pak se omlouval. Jenže v sezoně už nejspíš dochytal.
Závěr ligové sezony má zápletku, kterou by před jejím startem nikdo nečekal. Baník Ostrava je blízko k sestupu. Máme praktického průvodce cestou, kterou musí zvládnout, aby nebyl druholigový.
Antonín Kinský si po madridském hororu píše příběh vykoupení. Český brankář v závěrečném nastavení sobotního zápasu vytáhl přímý kop Joaa Gomese a Tottenham tak i díky němu porazil Wolves 1:0. Pro klub, který bojuje o přežití v Premier League, to nebyl jen dobrý zákrok, ale zásadní krok k reálné naději na šťastný konec.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
