Kdybyste se zeptali před startem sezony fanoušků Slavie, jaký je hlavní cíl pro ročník 2024/25, jsem přesvědčený, že drtivá většina by bez váhání odpověděla jedním slovem – titul. Tři druhá místa v řadě za sebou zvýšila hlad po titulu, který po předchozí úspěšné tříletce nemusel být kdovíjak velký, na maximální možnou míru. Tím spíš, že se dvakrát v řadě radoval nenáviděný rival. Jistota ligové fáze Ligy mistrů pak slouží jako další významný zdroj motivace, proč je titul v létě 2025 pro Slavii důležitější než v předchozích letech.
Tímto pohledem tedy může být fanoušek Slavie po podzimu velmi spokojen. Po herně rozpačitém startu do sezony Slavia projela ligovým podzimem jako nůž máslem, nasbírala zdravý sedmibodový náskok na druhou Plzeň a odstup od Sparty, která byla přirozeně považovaná za největšího soupeře v boji o titul, narostl dokonce na propastných třináct bodů. Do jara tak může jít tým se zdravým sebevědomím, zároveň však také s klidem, který vícebodový polštář přináší. Bude to velký rozdíl oproti minulému jaru, kdy byla Slavia od začátku pod obrovským tlakem na výsledky a jakákoli bodová ztráta byla prakticky fatální.
Ještě než se rozjede Chance liga, odehraje Slavia poslední dva zápasy v ligové fázi Evropské ligy, nejprve na hřišti PAOKu a následně doma proti Malmö. Názory na působení Slavie v EL se mohou různit, z mého pohledu jde jednoznačně o zklamání. Po solidním čtyřbodovém startu přišly čtyři porážky v řadě a především ty dvě domácí s Fenerbahce a Anderlechtem byly zbytečné a velmi bolestivé. Mám za to, že naprostým minimem měl být pro Slavii postup do vyřazovací části EL, navíc měla rozhodně být alespoň ve hře o nejlepší osmičku a přímý postup do osmifinále.
Místo toho nacházíme v lednu 2025 Slavii v situaci, kdy zřejmě bude muset oba své poslední zápasy vyhrát, aby na postup dosáhla. Jistě, existuje teoretická šance, že k postupu může Slavii stačit výhra a remíza, nelze na ni však spoléhat. Vypadnutí už po ligové fázi by bylo významným šrámem na velmi dobré reputaci Slavie na evropském poli a také jizvou na klubovém koeficientu, který je jedním z určujících faktorů při dělení balíku peněz mezi účastníky ligových fází evropských pohárů. Ostatně, pokud Slavia opravdu získá titul, může směle kalkulovat s tím, že bez ohledu na výsledky v Lize mistrů bude od UEFA inkasovat něco kolem 800 milionů Kč právě díky úspěchům v minulých pohárových sezonách a tedy adekvátně vysokému koeficientu.
Úspěšný podzim odvál ze Slavie brankáře Antonína Kinského, za kterého klub dostal víc než 16 milionů eur. Jde o přímo pohádkový přestup do jednoho z velkoklubů Premier League. Slavia měla Kinského pod smlouvou čtyři roky, investovala do jeho rozvoje a musela vědět, že má pod křídly jeden z největších českých brankářských talentů od dob Petra Čecha. Věděla také, že Kinský má spolu se svým otcem velmi jasnou vizi, kudy se jeho kariéra má ubírat. Před rokem, když pořídila z Plzně Jindřicha Staňka, se zdálo, že do této vize Slavia ve skutečnosti patřit ani nechce.
Největší skandál v historii světových šampionátů. Velmi přátelský zápas západního Německa s Rakouskem sebral v roce 1982 Alžírsku šanci na historický úspěch. Ale aspoň vedl ke změně pravidel, a tak se díky němu základní skupiny hrají férovějším způsobem.
Matej Kovář (25 let) se po dvou letech v Leverkusenu přesunul do týmu nizozemského mistra. Jaké jsou jeho dojmy z Eindhovenu a proč potřeboval změnu? O tom mluví v prvním rychlém rozhovoru přímo z nového působiště.
Jaroslav Tvrdík v novém dokumentu mluví i o finančních nepříjemnostech, do kterých se Slavia dostala těsně předtím, než klub koupil a zastabilizoval Pavel Tykač.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
