Hladová Slavia v půlce cesty za titulem. Poučit se může i ze Sparty

Kdybyste se zeptali před startem sezony fanoušků Slavie, jaký je hlavní cíl pro ročník 2024/25, jsem přesvědčený, že drtivá většina by bez váhání odpověděla jedním slovem – titul. Tři druhá místa v řadě za sebou zvýšila hlad po titulu, který po předchozí úspěšné tříletce nemusel být kdovíjak velký, na maximální možnou míru. Tím spíš, že se dvakrát v řadě radoval nenáviděný rival. Jistota ligové fáze Ligy mistrů pak slouží jako další významný zdroj motivace, proč je titul v létě 2025 pro Slavii důležitější než v předchozích letech.

Tímto pohledem tedy může být fanoušek Slavie po podzimu velmi spokojen. Po herně rozpačitém startu do sezony Slavia projela ligovým podzimem jako nůž máslem, nasbírala zdravý sedmibodový náskok na druhou Plzeň a odstup od Sparty, která byla přirozeně považovaná za největšího soupeře v boji o titul, narostl dokonce na propastných třináct bodů. Do jara tak může jít tým se zdravým sebevědomím, zároveň však také s klidem, který vícebodový polštář přináší. Bude to velký rozdíl oproti minulému jaru, kdy byla Slavia od začátku pod obrovským tlakem na výsledky a jakákoli bodová ztráta byla prakticky fatální.

Ještě než se rozjede Chance liga, odehraje Slavia poslední dva zápasy v ligové fázi Evropské ligy, nejprve na hřišti PAOKu a následně doma proti Malmö. Názory na působení Slavie v EL se mohou různit, z mého pohledu jde jednoznačně o zklamání. Po solidním čtyřbodovém startu přišly čtyři porážky v řadě a především ty dvě domácí s Fenerbahce a Anderlechtem byly zbytečné a velmi bolestivé. Mám za to, že naprostým minimem měl být pro Slavii postup do vyřazovací části EL, navíc měla rozhodně být alespoň ve hře o nejlepší osmičku a přímý postup do osmifinále.