Na Twitteru jste se na začátku září zaradoval, že na nábor do Čechie Uhříněves, kde děláte šéftrenéra mládeže, přišlo přes 50 dětí. Jak moc je to mimořádné číslo?
Je to pro nás o 10 až 15 dětí víc než v posledních dvou, třech letech. Pro klub, jako je ten náš, je to skvělé číslo a máme z toho velkou radost. Byl to čtvrtý nábor za dobu, co jsem v klubu. Už ten první rok jsme byli někde u 45 dětí, další roky byly o něco slabší, trochu to souviselo s tím, že nabíráme děti dlouhodobě i mimo tuto hlavní náborovou akci a tenkrát se hlásilo víc dětí průběžně. Rodiče se mohou ozvat kdykoli, často to využívají v průběhu jara, když se oteplí. I čísla z náborů z posledních dvou let nám ale přišla v pohodě. Letošní počet nás příjemně překvapil.
A co to pro vás tedy znamená? Že je zajištěná dobrá budoucnost klubu?
Určitě, je to pro nás celkově dobrý signál, že je o naše služby zájem a že to tím pádem asi děláme dobře. Protože v Praze, a i v té naší části, je spousta klubů a konkurence je velká. Když k nám přišlo tolik dětí, tak to značí, že má klub dobré jméno mezi rodiči, kteří si následně předávají mezi sebou doporučení, která velmi fungují. Jinak je ještě dobré dodat, že ne každý, kdo teď na náboru byl, tak u nás stráví příští sezonu. Nábor byl pro děti od ročníku 2019, tedy pro děti od čtyř let výš. A je normální, že ti nejmenší to hned nezvládnou a přijdou až v zimě nebo za rok. Pro nás je ale takto velký zájem skvělou zprávou ze dvou hlavních důvodů. Po čtyřech a půl letech, co jsem v klubu a po pěti, co tu je ve vedení Honza Vetyška, který mě přivedl, tak jde o první léto, kdy jsme spokojení z pohledu počtu členů v jednotlivých mládežnických kategorií. V minulých letech nám jednoduše chyběli hráči a některé týmy nebyly plnohodnotné. Často jsme museli posouvat hráče kvůli počtu, abychom vůbec dokázali odehrát zápasy. Aktuálně už tohle nehrozí a případné posuny děláme čistě z výkonnostního hlediska. Zároveň pracujeme na druhém kroku, který bude ještě náročnější, a to je posunout kvalitu.
Klička, parádní střela a první ligový gól za Slavii. Dvacetiletý Pavel Kačor přišel v Olomouci z lavičky a v 77. minutě pojistil výhru sešívaných 2:0. Teď se těší na Villarreal.
Na hřišti škvára, na zápasy za vlastní peníze. A přesto se v šedesátých letech na turnaj časopisu Mladý svět hlásila zhruba stovka týmů. Publicista Petr Vondřich v FC podcastu vypráví, jak tahle vlna nadšení pomohla rozjet ženskou ligu a jak se mezi Slavii se Spartou dostaly Uhelné sklady.
Francisco Moura měl v šestnáctce kolem sebe volno. Přesto poslal míč do vlastní sítě a třetiligové Paredes v portugalském poháru proti Portu vyrovnalo. Obránce se po gólu rozplakal a hned směrem k lavičce naznačil, že chce vystřídat. Utěšovat ho přišli i soupeři.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
