Na Twitteru jste se na začátku září zaradoval, že na nábor do Čechie Uhříněves, kde děláte šéftrenéra mládeže, přišlo přes 50 dětí. Jak moc je to mimořádné číslo?
Je to pro nás o 10 až 15 dětí víc než v posledních dvou, třech letech. Pro klub, jako je ten náš, je to skvělé číslo a máme z toho velkou radost. Byl to čtvrtý nábor za dobu, co jsem v klubu. Už ten první rok jsme byli někde u 45 dětí, další roky byly o něco slabší, trochu to souviselo s tím, že nabíráme děti dlouhodobě i mimo tuto hlavní náborovou akci a tenkrát se hlásilo víc dětí průběžně. Rodiče se mohou ozvat kdykoli, často to využívají v průběhu jara, když se oteplí. I čísla z náborů z posledních dvou let nám ale přišla v pohodě. Letošní počet nás příjemně překvapil.
A co to pro vás tedy znamená? Že je zajištěná dobrá budoucnost klubu?
Určitě, je to pro nás celkově dobrý signál, že je o naše služby zájem a že to tím pádem asi děláme dobře. Protože v Praze, a i v té naší části, je spousta klubů a konkurence je velká. Když k nám přišlo tolik dětí, tak to značí, že má klub dobré jméno mezi rodiči, kteří si následně předávají mezi sebou doporučení, která velmi fungují. Jinak je ještě dobré dodat, že ne každý, kdo teď na náboru byl, tak u nás stráví příští sezonu. Nábor byl pro děti od ročníku 2019, tedy pro děti od čtyř let výš. A je normální, že ti nejmenší to hned nezvládnou a přijdou až v zimě nebo za rok. Pro nás je ale takto velký zájem skvělou zprávou ze dvou hlavních důvodů. Po čtyřech a půl letech, co jsem v klubu a po pěti, co tu je ve vedení Honza Vetyška, který mě přivedl, tak jde o první léto, kdy jsme spokojení z pohledu počtu členů v jednotlivých mládežnických kategorií. V minulých letech nám jednoduše chyběli hráči a některé týmy nebyly plnohodnotné. Často jsme museli posouvat hráče kvůli počtu, abychom vůbec dokázali odehrát zápasy. Aktuálně už tohle nehrozí a případné posuny děláme čistě z výkonnostního hlediska. Zároveň pracujeme na druhém kroku, který bude ještě náročnější, a to je posunout kvalitu.
Jakou vypovídací hodnotu má šest porážek v elitní skupině Ligy národů? První měsíce španělské éry u národního týmu v FC anketě zhodnotili Tomáš Hořava, Antonín Rosa, Ondřej Tůma a Zdeněk Zlámal.
Thierry Henry u brankové čáry zahrál rukou a přihrál Williamu Gallasovi na gól. Rozhodčí ho uznal a Francie 18. listopadu 2009 postoupila na mistrovství světa na úkor Irska. O dva dny později se za opakování zápasu přimlouvali oba kapitáni, včetně Henryho. Až po letech vyšlo najevo, že FIFA po sporné baráži poskytla irskému svazu pět milionů eur.
Šest zápasů, šest porážek. Výsledky v Lize národů sice nejsou podle Santiho Denii to nejdůležitější, ale zápas v Chorvatsku svlékl jeho tým do naha. V čem jsme nejvíc pokulhávali a na čem se dá stavět? V dalším díle Football Club podcastu rozebíráme hráče našeho kádru, sestavíme ideální jedenáctku a v závěru si posvítíme i na největší šlágry nadcházejícího ligového kola.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
