Chtěli jsme Sigmu posouvat, ne se hádat. Rozehnal o zákulisí pokusu vstoupit do klubu i o nové roli

Jaká je teď tvoje role v Sigmě? Jsi stále místopředsedou spolku Sigma Olomouc MŽ?

Ano, stále jsem, pokud mě ještě kluci neodvolali. (usmívá se) O tom bych asi musel vědět. Spolek ale bohudík – nebo bohužel? Ne, bohudík – nemá tak silnou pozici. Událo se to, co jsme všichni chtěli: přišel nový investor, který přinesl peníze a přivedl nové lidi. Sigma si to zaslouží, potřebuje to a už je vidět, že to nese nějaké ovoce. I když je klub teprve na začátku cesty.

V jaké roli je teď spolek zapojený do fungování klubu?

Předtím jsme byli většinovým vlastníkem, teď zajišťujeme chod mládeže. Věřím, že to stále bude na přátelské bázi, že komunikace mezi spolkem a novým majitelem bude pořád skvělá. Pokud tam budou současní lidé, bude to fungovat dobře – podle mě se Sigma personálně změnila k lepšímu. Budu jedině rád, když moje role v ní zůstane taková, jaká je, a Sigma bude vzkvétat.

Je pro tebe garancí místopředseda představenstva Jakub Beneš, se kterým jsi před čtyřmi lety chtěl do klubu vstoupit?

Přesně tak. Kuba mě oslovil v době, kdy byl manažerem akademie. Měl myšlenku, že bych se stal patronem. Tehdy jsme se vraceli do Olomouce, měl jsem jiné starosti, ale líbilo se mi na něm, jaký má přehled, zájem o věci, vystupování... Bylo znát, že chce akademii posouvat. Později, když se stal předsedou spolku, měl dobré plány i s ním, potažmo se Sigmou. Bohužel to bylo v takovém zvláštním stavu – spolek byl sice většinovým vlastníkem, ale klub nešlo vést tak, aby vzkvétal. Jel na šedesát procent a neposouval se dopředu. Nebyla koncepce, jen se přežívalo: Rozpočet máme, jedeme dál. Jsem rád, že se to s novým majitelem změnilo i že Kuba zůstal předsedou spolku i v představenstvu klubu. Je to jeden z lidí, kteří tam mají být i do budoucna.

Jak došlo k tomu, že jste se společně s ním, s Pavlem Hapalem a dalšími pokusili vstoupit do klubu majetkově?

Nemůžu mluvit za ostatní kluky, i když je znám. Vážím si jich, jsou to skvělí lidé. To je pro mě vždycky na prvním místě. Pokud mluvím za sebe – potřebuju, aby mi věci dávaly smysl, a chci je dělat nezištně. Nemám rád pletichaření, myslím, že v Česku ho je až až. V té době jsme dali dohromady skupinu místních podnikatelů, kteří nabízeli sponzorský dar s tím, aby se někteří lidé z toho společenství dostali do vedení Sigmy. Chtěli jsme, aby šla nějakým směrem. Klub jsme nemohli koupit, nebyli jsme schopní tolik peněz dát dohromady, ale měli jsme o něj zájem a chtěli jsme se angažovat.