Slovácko letos potvrdilo, že mu ve Fortuna lize právem patří anglický přívlastek best of the rest - nejlepší ze zbytku. Nejde jen o zopakování čtvrtého místa a výhru v poháru. Jde i o to, jak Slovácko hraje.
Martin Svědík za 3,5 roku svého působení v Uherském Hradišti vtiskl týmu jasný herní projev a taktický systém. Práce sedmačtyřicetiletého trenéra je dobrým příkladem, jak posunout průměrný klub o velký krok dopředu. Jak toho dosáhl? Jak Slovácko hraje?
Slovácko je typické zarputilou hrou, která v podstatě vychází z klasické typologie tuzemských hráčů založené na bojovnosti. Systém týmu je postaven na dvou vysokých krajních becích, kteří jsou cílem pro nakopávané míče často využívané při rozehrávce od branky. Při ní je obvyklé, že oba beci drží šířku hřiště a jen zřídkakdy se přímo zapojují do rozehrávky ve vlastní třetině hřiště.
Ekonomicky nejsilnější kluby z ligy, tedy Slavia, Sparta i Plzeň, mají jasno. Kádr je potřeba doplnit, navíc tím způsobem, aby hráči dokázali okamžitě zapadnout a hrát. V české lize se přitom nabízí hned řada fotbalistů, kteří by mohli splňovat přísné požadavky realizáků Briana Priskeho, Jindřich Trpišovského a Martina Hyského. Pojďme si je spolu projít.
Těchhle osmnáct hráčů bude v hledáčku skautů předních ligových klubů v čele s pražskými S. V další epizodě Football Club podcastu rozebíráme s analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem nejzajímavější přestupní trháky ligy.
Plzeň utrpěla první skutečně bolestivou prohru od příchodu Martina Hyského, když odjíždí z Uherského Hradiště bez bodu a s třígólovým výpraskem. Popíšeme si taktické aspekty i špatné individuální výkony hráčů, které rozhodly utkání.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
