Zpráva, že do Sparty přichází dánský trenér Brian Priske, přišla loni na konci května jako blesk z čistého nebe. Odvážný krok se zahraničním trenérem sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému vyšel. Ze Sparty se zase stala Sparta. Hrdý klub, který už nemusí jenom vzpomínat. Klub, který žije současností a těší se na budoucnost.
Před Priskeho příchodem na Spartě roky ležela deka. Tým přiváděl kvalitní hráče, ale nedokázal jejich talent naplno rozvinout, chyběla týmová soudržnost a zbytečné porážky srážely tým na kolena. Co dělá dánský trenér jinak?
„Dávám na intuici. Kdykoliv se jako trenér postavím před hráče, vnímám aktuální náladu, pozoruju je a v hlavě řeším, jaká taktika je v dané situaci ta nejlepší. Jsou naštvaní? Jsou smutní? Emoce jsou ve fotbale neuvěřitelně důležité. Zkuste si představit ty nervy, které zažíváte vy, když se na fotbal koukáte, a teď si je několikrát vynásobte a zjistíte, co se odehrává v hlavách hráčů a trenérů. A i když emocí bývá v kabině po prohraném zápase víc a vzájemně se prolínají, jedna nakonec vždycky převažuje. Vy ji musíte odhalit, abyste s ní dokázal pracovat. A pak kolem ní postavit způsob, jakým k týmu mluvit. Mám křičet, mám zdůrazňovat očekávání, které od hráčů mám, mám být kritický, nebo se je naopak snažit uklidnit,“ odpovídá ve velkém rozhovoru pro aktuální číslo tištěného Football Clubu, které je věnované výročí 130 let od založení Sparty.
V čem se podle Priskeho nejvíc změnil tým, před který předstupuje teď, v porovnání s týmem, který uviděl, když před něj přišel poprvé loni v létě? „Na prvním setkání s hráči mě překvapilo, jak nesmírně disciplinovaný tým tady byl. Hráči byli naučení dělat přesně to, co se jim řekne. S takovou kázní jsem se v Antverpách ani nikde v Dánsku nesetkal. Slušní správní kluci. Možná až moc slušní a správní. A zranitelní. Na všech bylo cítit, jak moc jsou pod tlakem, protože hrají s logem Sparty na dresech a nedodávají výsledky, které od nich všichni očekávají. Od prvního dne jsem začal pracovat na tom, abych jim vrátil sebedůvěru. A taky odbrzdil kreativitu,“ odpovídá dánský kouč.
Úvod neměl úplně povedený, zlom přišel po debaklu v derby na Slavii (0:4). Sparta příští zápas jela do Plzně, znovu po 11 letech tam vyhrála a nastartovala tak jízdu za nečekaným titulem. „Minulý rok jsme začali se čtyřmi obránci vzadu a já byl pevně přesvědčený, že tahle taktika je správná. Jenže pak přišlo derby, dopadlo otřesně, a čekal nás zápas s Plzní. Najednou jsem měl pocit, že abychom dokázali Plzeň porazit, musíme hrát vzadu na tři obránce. A tak jsme přistoupili ke změně. Zápas jsme vyhráli jedna nula a na tři vzadu hrajeme dodnes,“ vzpomíná Priske v nejobsáhlejším rozhovoru, který dosud v Česku poskytl.
Přechod na tříobráncové rozestavení představuje v české lize nejvýraznější taktickou inovaci posledních let. Proč je ideální složení takové obrany levák – pravák – pravák? Co musí umět stopeři na krajích a co ten ve středu? Rozebereme si to do detailu.
Reprezentace pod Ivanem Haškem zatím nemá výsledky, herní tvář a spoléhá jen na správný charakter hráčů. Přijde zlepšení, nebo už není na co čekat a bude lepší tuhle kapitolu uzavřít?
Česká reprezentace si částečně napravila reputaci, když po sobotním debaklu v Gruzii 1:4, v Edenu porazila Ukrajinu 3:2. Otazníky nad Ivanem Haškem visí dál, tomu se vyplatila sázka na obměnu sestavy. Jackpot trefil Pavel Šulc.