Norský ostrostřelec Erling Haaland je zvyklý, že mu obránci soupeře věnují zvýšenou pozornost. A dalo by se říct, že se s tím dokáže vyrovnat víc než se ctí. Respektive, že dokáže osobní strážce rovněž potrápit zákroky, které jsou na hraně. K tomu se pak od nich dokáže ve většině případů odpoutat a přidat i nějaký ten gól.
A tuhle sezonu mu to jde skvěle. V patnácti zápasech Premier League dal patnáct gólů. V dresu Norska dal v osmi zápasech dokonce šestnáct gólů. A v Lize mistrů skóroval v šesti utkáních šestkrát. Jinými slovy, v tuhle chvíli není na téhle planetě lepšího střelce, který vám vystřihne gól na počkání.
Jinak tomu nebylo ani v posledním zápase Manchesteru City v Lize mistrů na hřišti Realu Madrid. Který svěřenci Pepa Guardioly nakonec zvládli, i když prohrávali 0:1. Rozhodující gól dal, kdo jiný než, ano – Erling Haaland z penalty.
Jeho střelecké potenci neubralo nic ani to, že si ho jeho protihráči hleděli velmi zblízka. Jistě si vzpomínáte na legendární souboje s Antoniem Rüdigerem, který v předchozích zápasech Haalanda štípal do bradavek… Tentokrát ho měl často na povel i Raul Asencio. To nesl Haaland s nelibostí, tak se s tím vyrovnal po svém. A protože Asencio tomu hodně přidal, rozhodčí se jejich rohovačkou ani nezabýval. Z našeho pohledu správně.
Na Boží hod roku 1937 pohltila zápas Chelsea s Charltonem tak hustá mlha, že ho rozhodčí předčasně ukončil. Jenže brankář Sam Bartram to nezaregistroval a ještě dlouhé minuty dál stál ve své brance, zatímco stadion už byl téměř prázdný.
Kreativita je fajn. Změny pravidel se ale musí pořádně domyslet. Jinak z toho může být pěkný guláš...
Barcelona v Madridu vyhrála 2:1, jenže na postup do semifinále Ligy mistrů jí to nestačilo. Symbolem úterního večera se stal Fermín López: po lahůdkovém centru Lamina Yamala měl na hlavě postupový gól. Jenže Musso ho vychytal, a ještě mu při tom kopačkou roztrhl obličej.
