Jak se počítá koeficient? Vysvětlíme vám pohárovou matematiku

UEFA počítá dva žebříčky. V jednom jsou národní koeficienty, a je v něm tedy seřazeno 55 zemí, které hrají soutěže pod hlavičkou UEFA. Druhý žebříček se týká klubových koeficientů. Ten slouží téměř výhradně k nasazování klubů do výkonnostních košů před losováním pohárů. Ve zbytku textu se budeme věnovat národnímu žebříčku. Ten totiž rozhoduje, kolik klubů z každé země hraje evropské poháry a kde v pohárech kluby začínají.

Základní princip pro výpočet národního koeficientu je jednoduchý. Od základních skupin dál platí, že v každém pohárovém zápase se zemi vítěze připíšou dva body a poraženému nula. Pokud zápas skončí remízou, berou oba soupeři po bodu. Tyto body se dále dělí počtem týmů, který země poslala do pohárů. V předkolech se připisují poloviční zisky, tedy vítěz bere bod a v případě remízy oba soupeři po půlbodu.

Ukážeme si to na příkladu. Vítězství jakéhokoli českého týmu v jakémkoli předkole je za bod, který dále musíme vydělit čtyřmi, protože Česko letos posílá do pohárů čtyři kluby. Každá výhra českého týmu v předkole v této sezoně přidala do českého koeficientu 0,25 bodu (1:4). Remíza potom polovinu, tedy 0,125 bodu (0,5:4). Od základních skupin dále se zisky zdvojnásobí, každé vítězství tedy přidá do českého koeficientu 0,5 bodu (2:4) a remíza 0,25 bodu (1:4). Výše uvedené platí bez ohledu na sílu soupeře.

Zisky z odehraných zápasů tvoří hlavní, nikoliv však jediný příspěvek do národního koeficientu. Druhým zdrojem jsou bonusové body, které kluby získají za dobré výsledky. Opět platí, že jakýkoli zisk z níže uvedené tabulky se pro účely národního koeficientu dělí počtem týmů v pohárech, v případě Česka v sezoně 2023/24 čtyřmi.

Pokud tedy Sparta nebo Slavia ve skupině Evropské ligy skončí například na druhém místě, připíší Česku do koeficientu dalšího 0,5 bodu (2 body za druhé místo dělené 4).

Rozhodující je stav vždy na konci sezony, kdy se udělá aktuální žebříček národních koeficientů, který sčítá výsledky za posledních pět sezon a podle něj se následně rozhoduje o počtu a nasazení týmů na příští ročníky evropských pohárů.

Opět si to ukážeme na příkladu. Na konci sezony 2022/23 měl národní koeficient Česka hodnotu 29,050, což byl součet za sezony 22/23 (6,750), 21/22 (6,700), 20/21 (6,600), 19/20 (2,500) a 18/19 (6,500). Pozorný čtenář si všiml, že zisky Česka jsou poměrně stabilní s výjimkou sezony 2019/2020. Tam se do základní skupiny evropských pohárů dostal jediný klub. Slavia navíc hrála Ligu mistrů, kde sice vydělala pohádkové peníze, ale čtyři porážky a dvě remízy nepřinesly kromě bonusu za účast ve skupině do koeficientu žádné významné body.

Koeficient v aktuální sezoně se získá součtem sezon 19/20, 20/21, 21/22, 22/23 a aktuální 23/24, jeho aktuální stav už jsme si shrnuli v předchozím textu. Pořadí na konci dané sezony rozhoduje o startech v pohárech v přespříští sezoně. To je proto, aby se vždy dopředu vědělo, o co se v ligových a pohárových soutěží jednotlivých zemí vlastně hraje.

Česko bylo na konci minulé sezony 15. těsně před Norskem a proto bude mít v příštím ročníku v Evropě znovu pět zástupců. Pokud vás zajímá, jaká je aktuální situace a jak si Česko stojí v boji o pět týmů v Evropě pro sezonu 2025/26, pokračujte na následující text:

• Počítáme koeficient: Co se musí stát, aby se Česko dostalo do první patnáctky?