Barvy, které nezapomenete. V Pýše Fríska rozjíždí trenérskou kariéru Van Persie

Jsou věci, které se vám zapíší do paměti a z hlavy je už nikdy nedostanete. A můžou to být zdánlivě úplné nepodstatnosti.

Třeba klubové barvy nizozemského Heerenveenu.

Modré a bílé pruhy a na nich červená srdíčka. Ta kombinace je ve světě fotbalu tak ojedinělá, že asi nejde zapomenout. Aspoň to platí pro autora Přímáku, který si tuhle parádu připomněl při sledování semifinále šipkařského mistrovství světa na úplném začátku roku 2025, kdy vlajkou Heerenveenu mával jeden z nizozemských fanoušků.

SC Heerenveen má tuhle barevnou kombinaci na dresech a vzhledem k tomu, že v nultých letech pravidelně hrál evropské poháry (v roce 2001 dokonce Ligu mistrů), byl k vidění i na českých obrazovkách.

Až teď mi ale v hlavě dozrála otázka, kde se takováto divoká kombinace v klubovém znaku, vlajce i na dresech vzala.

Odpověď nabídla Wikipedie: jde o vlajku Fríska, tedy jedné z 12 samosprávných nizozemských provincií, která se nachází na severu země a pod kterou město Heerenveen spadá. A Wikipedie dodává, že ta domnělá srdíčka srdíčky vlastně nejsou. Jde o sedm listů leknínu, které mají odkazovat na fríská zámořská území ze středověku.

Fanoušci Heerenveenu jsou na svou mikro identitu pyšní a před každým domácím zápasem se tak hraje a zpívá fríská hymna. Jen UEFA tuto tradici v evropských zápasech nepovoluje. „Nicméně hymnu zpívají fanoušci i tak,“ dodává Wikipedie a text na webu nizozemské nejvyšší soutěže dokazuje, že tahle tradice se drží dodnes.

Heerenveen je kromě jiného zajímavý tím, že ho z pozice hlavního kouče vede Robin van Persie, pro kterého je to v aktuální sezoně premiéra v roli hlavního trenéra v profi fotbalu. Dosud po konci hráčské kariéry působil u mládežnických týmů Feyenoordu.

Zatím se Van Persiemu daří průměrně, tedy na úrovni, na jaké Heerenveen minimálně poslední desetiletí hraje stabilně. Aktuálně je v nizozemské lize 11., tedy na stejné pozici, kde klub skončil v minulé sezoně.

Heerenvenn hraje elitní nizozemskou soutěž pravidelně od roku 1994 a nejlíp skončil druhý v roce 2000, poté se podíval do Ligy mistrů, ve které skončil ve skupině poslední za Valencií, Lyonem a Olympiakosem. Byl to vrchol zlaté éry pod vedením klubové trenérské legendy Foppeho de Haana. V nultých letech pak hrál Heerenveen pravidelně Pohár UEFA, když v lize končil tradičně pátý. Tehdy v klubu své velké kariéry začínali třeba Ruud van Nistelrooy nebo Klaas-Jan Huntelaar.

Do této éry patří také zisk jediné velké klubové trofeje. V roce 2009 Heerenveen vyhrál nizozemský pohár a ve finále hraném v Rotterdamu proti Twente u toho v základu byl i Michal Švec, který v Pýše Fríska, jak se klubu přezdívá, strávil čtyři roky. Potkal se tam v tu dobu i s dalšími Čechy: s Michalem Papadopulosem, Janem Lejsalem a Janem Kopicem. Žádný z Čechů v Heerenveenu ale nezanechal větší stopu než právě Švec.