Sedmá minuta v Madridu je jeho. Matthäusovi šlápl na hlavu, podle Cruijffa definoval celou éru

Real se v roce 1987 chystá na velký duel proti Bayernu Mnichov. S žádným jiným klubem se za předchozí dekádu nepotkával madridský gigant v evropských pohárech častěji. Teď má šanci na pomstu za vyřazení z minulé sezony. Jenže první zápas na půdě soupeře je od hráčů v bílém jako špatný vtip.

Domácí Bayern sází Realu jeden direkt za druhým, na světelné tabuli už svítí skóre 3:0. Hvězdy hostů v čele s Juanitem přestávají situaci zvládat. „Real bránil jako hospodský tým. Není divu, že se tak jeho hráči pak začali chovat,“ hodnotí to později jeden ze španělských deníků.

Osudový moment Juanitovy kariéry se blíží. Záložník Bayernu Lothar Matthäus jde do riskantního skluzu, místo míče ale tvrdě trefí pronikajícího Chenda. Ten to soupeři nedaruje, hned je zpátky na nohách, strká do německého reprezentanta a ten se poroučí k zemi. V tu chvíli na místo dobíhá zuřící Juanito a další vteřiny se navždy zapíšou do historie fotbalu nejčernějším písmem. Útočník šlápne Matthäusovi na záda, a jak se dostane před protihráče, dupne mu ještě kopačkou přímo na čelist.

Je zázrak, že Němec útok neodskáče vážnějším zraněním. To ale nic nemění na tom, že Juanito dohrál. Nejen v zápase, ačkoliv červená karta a tvrdý trest od UEFA jsou samozřejmostí. Hráče musí potrestat i klub, který vždycky miloval nade všechno a na který ani potom nikdy nezanevře. Juanitova éra v Realu Madrid končí, nezapomene se ale na ni.