Pěkné ponedělí: Tresty, které neodstraší. Rotace, která nedává smysl. I nové hvězdy v lize

Rozklíčovat sázkařské skupiny parazitující dlouhá léta na českém fotbale, posbírat důkazy a dostat kauzu před soud či etickou komisi je záslužný počin, za kterým stojí spousta práce kriminalistů či integrity manažera fotbalové asociace Kamila Javůrka. Tohle se povedlo. Jenže teď zbývá zdárně dořešit neméně důležitou druhou část: tresty. A ty dosavadní pro hráče manipulátory budí rozpaky.

Pro připomenutí: v korupční a sázkařské kauze bylo na konci března obviněno 32 lidí. Etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení, další pak v květnu. Kromě tehdy ligové Karviné se aféra týkala i druholigových klubů Opavy a Chrudimi. Akce úklid má ještě pokračovat.

Jenže aby zase za nějaký čas nenastal svinčík, je potřeba, aby se povedla i další neméně podstatná věc: aby sankce měly skutečně odstrašující účinky. Nikoli naopak. Tresty hráčům, tedy vykonavatelům divadla na hřišti, jsou dosud od etické komise mírné, nebo rozhodně ne odstrašující. Někdy jen na úrovni zraněného kolene.

A komu tím prospějete?

Druhé straně?

Josef Christopher Tvrdík a Larion Menyhárt. Jména, která vám nejspíš nic neříkají, ale nám poslouží jako příklad, jak si umí poradit s fotbalovými manipulátory kousek za hranicemi na Slovensku. Ještě jako dorostenci Petržalky se pokusili ovlivnit zápas soutěže U19 s Košicemi v roce 2022. K ovlivnění nakonec ani nedošlo, protože další hráč odmítl jimi nabízenou částku a nahlásil to představitelům klubu.

Tresty? Oba mládenci si nekopnuli do míče tři roky.

Jak to dopadlo s manipulátorem v dorostu v Česku? Gólman Tim Kramář v Opavě ovlivnil dva zápasy týmu do 19 let. Nesmí hrát dva roky.

Cítíte ten rozdíl? Menší trest než na Slovensku za mnohem větší provinění...

I další případy u sousedů ukazují jasný trend, jak si umí poradit s parazity na krásné hře.

Někdejší hráč Zvolena Andrej Labuda dostal zákaz na dva roky také jen za oslovení hráčů s nabídkou úplatku. Bývalý hráč Bardějova Richard Novák za zprostředkování jednoho zmanipulovaného zápasu sedm let zákaz činnosti. Róber Gešnábel ze Zlatých Moravců za čtyři ovlivněné zápasy zákaz na 15 let. Michal Hamuľák z Humenného dostal v kauze z roku 2018 trest na čtyři a půl roku za dva ovlivněné zápasy.

A kdybychom šli ještě do starších kauz na Slovensku, dostáváme se k trestům pro hráče od 14 do 25 roků.

To pro ukázku, jak to také jde, když se chce.

Za chyby se má pykat

Zpátky do české kotliny a současné kauzy. Brankář František Chmiel za dva případy ovlivnění utkání ve třetí lize dostal zákaz činnosti na 30 měsíců a finanční trest 120 tisíc korun.

Obránce Patrik Wehowský, který taktéž ovlivnil dva duely, nejprve v dresu Opavy a pak dalšího druholigového týmu, Chrudimi, si nezahraje stejnou dobu. Tedy dva a půl roku.

Obránce Jakub Elbel z Olomouce nesmí hrát tři měsíce, navrch zaplatí 30 tisíc korun. Trestu neušel ani útočník ostravského Baníku David Látal: obdržel zákaz činnosti na dva měsíce a pokutu 20 tisíc korun. Oba za to, že jeden přečin neoznámili.

Jak by řekla máma Hana Maciuchová ve filmových Samotářích: „To máš z toho života, jakej vedeš! S jakejma lidma ty se stýkáš!“

Stopka na tři měsíce přes letní přestávku, neboť trest se počítá od zastavení činnosti? No to to uteklo! Reálně chyběli pár zápasů.

Různé krajiny k match fixingu přistupují různě. Někomu může přijít slovenská cesta příliš tvrdá. Vždyť hráči jsou trestaní prvně, slíbí, že už to neudělají, jsou nápomocni vyšetřovatelům, ochotní k prevenci a nejde přece o hlavouny sázkařských skupin, jakými byli funkcionáři Býma, Černaj či Prokeš. Anebo v korupčním případě karvinský primátor Jan Wolf. Tihle lůzři ať se k hřišti už raději vůbec ani nepřibližují.

Ale trest má být odstrašující hlavně pro hráče, kterým zase další vejlupci budou nabízet rychlé zisky.

Také má být motivační pro kriminalisty i integrity manažery, ne demotivující.

Že je škoda vážně ohrozit kariéru talentovaného Šiguta, jehož chtěla Slavia?

Jistě. Ale je to hlavně jeho chyba. Za ty se pyká. Jenže je pravděpodobné, že za dobré chování budou manipulátorům ještě tresty zkráceny. A pak tihle lumpové budou pykat asi stejně jako marodi s koleny.

Snad si slovenský fotbal, kde mají vynikající výsledky v boji proti match fixingu, nevezme s tresty příklad od českého. I v tom může být riziko mírných sankcí.

Manipulovat zápasy na Slovensku a v Česku je tedy zásadní rozdíl. Až dvojnásobný v trestech.

Samostatnou kapitolou v rámci fotbalových trestů za match fixing v Česku je následné vystoupení manipulátorů z asociace. Už jim potom hrozí jen trest od soudu, většinou podmínka, ale v tuzemském fotbale jsou téměř čistí. Fotbal hrát sice nesmí, avšak co se bude dít po letech, až se tito hráči budou chtít vrátit? V etické komisi budou zase jiní lidé a kdo bude řešit návrat třeba třicet kdysi odstupivších členů?

Nefér je to do jisté míry i pro ty, co neodstoupí z FAČR. Jsou ve všech médiích, ti, co z asociace vystoupí, mají větší klid. Je to otázka také lepší legislativy, kterou mají na Slovensku. Pořád je co zlepšovat.

Raději ticho než kritiku sudích?

Důvěra v český fotbal je stále kvůli mnoha historickým kauzám křehká. Je otázka, jak k transparentnosti přispěje nová komise rozhodčích španělského předsedy Goméze. Sudí se veřejné kritice od svých nadřízených de facto vyhnou, což je může ochránit před tlakem, jako to bývá v jiných zahraničních ligách. Komise zveřejní jen komunikaci s VAR v případě sporných momentů. Ale i tam si sama vybere, jakou zveřejní a jakou ne.

Fanoušci se tak mohou ptát, proč byl vyloučen ostravský obránce Skyba za faul na půlce na unikajícího Van Burena z Hradce, když slávista Kolísek za podobný zákrok na Ndefeho ze Slovácka v prvním kole ne?