FC Tempo, klub z pražské Lhotky, oslaví za pár let stoleté výročí založení (konkrétně to bude v roce 2028). Dlouhodobě je znám především prací s mládeží, působí v něm stovky dětí napříč věkovými kategoriemi. Ve všech, kde to systém umožňuje, hrají tempácké týmy republikové soutěže.
S klubovou platformou EOS budete mít veškerou administrativu a komunikaci na jednom místě. Komplexní služba ke správě a řízení sportovních klubů kromě nervů ušetří desítky člověkohodin měsíčně, což přijde vhod sportovním funkcionářům, trenérům, ale i hráčům a rodičům dětí. Získejte víc času, abyste se mohli věnovat tomu opravdu důležitému – sportu.
Mládeží Tempa prošla i řada prvoligových fotbalistů, z těch současných jmenujme například Martina Vitíka, Matěje Koubka či Antonína Kinského. O výchově malých fotbalistů jsme si povídali s Jaroslavem Teplanem, šéftrenérem tempácké mládeže a držitelem nejvyšší možné licence pro mládežnický fotbal (TM EUFA A).
Jak vypadají tréninky u nejmenších dětí ve školičce, které s fotbalem začínají? Předpokládám správně, že nejsou přímo zaměřeny na fotbal, ale spíš na pohybový rozvoj?
Přesně tak, hlavně se jedna o všestranný rozvoj a dál o radost ze sportu jako takového. Tady máme trenéra „zapalovače“, který umí děti skvěle vtáhnout do hry. Je radost ho sledovat a tohle by měl být základ každého klubu.
Můžete dát příklady nějakých cvičení, které se dělají u nejmenších?
Jsou to například hry na Shreka, na schovku, ocasáci, na žraloka. Je spousta možností a kreativitě se meze nekladou.
Vallecano v prvním zápase čtvrtfinále Konferenční ligy porazilo řecký AEK. Jediné zbývající ohrožení české pozice v top desítce koeficientového žebříčku tak zůstalo bez bodu a už za týden po odvetě může být definitivně hotovo a Česko může získat potřetí v řadě velkou výhodu: jistou účast v Lize mistrů.
Český tým na mistrovství světa nečekají jen exotičtí soupeři, ale i neobvyklá fyzická překážka. Dva zápasy ve vysoké nadmořské výšce na mexických stadionech mohou reprezentaci vzít dech. V rámci celého MS 2026 jde navíc o problém, který v takové míře neřeší nikdo jiný.
Stanislav Tecl nemusel končit, přesto si vybral odchod ve chvíli, kdy ještě měl co nabídnout. V rozhovoru pro Football Club mluví o rozhodnutí pověsit kariéru na hřebík, odmítnuté Číně, nové roli ve Slavii i o tom, proč by pro něj další hraní už nedávalo smysl.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
