Praha představovala spolu s Vídní první centrum asociačního fotbalu v Rakouském císařství. O to překvapivější je fakt, že jsme doposud neznali ani základní životní data muže, který kopanou do Čech přivedl. O tom, že oním pionýrem byl právě Ludwig Stasny, přitom nepanují v současnosti prakticky žádné pochybnosti.
Historik Martin Pelc je kromě jiného autorem knihy Na Football! - pátrá v ní, jak se zrodila česká fanouškovská kultura. Nedávno jsme ji recenzovali s kladným výsledkem, dostupná je u všech dobrých knihkupců.
Německý historik Stefan Zwicker na úvod své studie k počátkům fotbalu v Praze (2014) napsal: „V Německu se (fotbal) dočkal většího rozšíření koncem 80. let 19. století. Pionýrskou úlohu v jeho prosazení v Praze sehrál obchodník Ludwig Stiassny (…).“ Primát tomuto německému sportsmanovi přiznávala dokonce i naše starší literatura, která jinak důsledně vyzdvihovala etnicky české šiřitele kopané v čele s Josefem Rösslerem-Ořovským. Karel Petrů roku 1946, v čase nejvzedmutější protiněmecké vlny, přiznal, že „p. Stiasny, kapitán německé Regatty, přišedší do Prahy z Frankfurtu, (…) na počátku let devadesátých má o propagaci a zavedení kopané v Praze nesporně největší zásluhy.“
Zatím nikdo ale nesledoval jeho životní příběh, který se vynořuje z nejasných obrysů frankfurtských počátků, aby se na druhém konci ztrácel v mlze mexického působení na sklonku 19. století. Jak uvidíme, klíčová osobnost Ludwiga Stasného nám dlouho unikala hlavně kvůli několikeré změně jeho bydliště. Svou roli sehrál také neustálený pravopis jeho příjmení. To se v pramenech vyskytuje ne méně než v osmi (!) různých variantách: Stasny (ve většině úředních dokumentů), Stiasny (jak býval v pramenech úřední provenience nazýván ještě jeho otec), ale také Stassny, Stiassny, Stasný, Stastny, Štastný nebo dokonce Stásny. S těmito hendikepy bylo třeba se při pátrání vyrovnat.
Na Boží hod roku 1937 pohltila zápas Chelsea s Charltonem tak hustá mlha, že ho rozhodčí předčasně ukončil. Jenže brankář Sam Bartram to nezaregistroval a ještě dlouhé minuty dál stál ve své brance, zatímco stadion už byl téměř prázdný.
Kreativita je fajn. Změny pravidel se ale musí pořádně domyslet. Jinak z toho může být pěkný guláš...
Barcelona v Madridu vyhrála 2:1, jenže na postup do semifinále Ligy mistrů jí to nestačilo. Symbolem úterního večera se stal Fermín López: po lahůdkovém centru Lamina Yamala měl na hlavě postupový gól. Jenže Musso ho vychytal, a ještě mu při tom kopačkou roztrhl obličej.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!

