Praha představovala spolu s Vídní první centrum asociačního fotbalu v Rakouském císařství. O to překvapivější je fakt, že jsme doposud neznali ani základní životní data muže, který kopanou do Čech přivedl. O tom, že oním pionýrem byl právě Ludwig Stasny, přitom nepanují v současnosti prakticky žádné pochybnosti.
Historik Martin Pelc je kromě jiného autorem knihy Na Football! - pátrá v ní, jak se zrodila česká fanouškovská kultura. Nedávno jsme ji recenzovali s kladným výsledkem, dostupná je u všech dobrých knihkupců.
Německý historik Stefan Zwicker na úvod své studie k počátkům fotbalu v Praze (2014) napsal: „V Německu se (fotbal) dočkal většího rozšíření koncem 80. let 19. století. Pionýrskou úlohu v jeho prosazení v Praze sehrál obchodník Ludwig Stiassny (…).“ Primát tomuto německému sportsmanovi přiznávala dokonce i naše starší literatura, která jinak důsledně vyzdvihovala etnicky české šiřitele kopané v čele s Josefem Rösslerem-Ořovským. Karel Petrů roku 1946, v čase nejvzedmutější protiněmecké vlny, přiznal, že „p. Stiasny, kapitán německé Regatty, přišedší do Prahy z Frankfurtu, (…) na počátku let devadesátých má o propagaci a zavedení kopané v Praze nesporně největší zásluhy.“
Zatím nikdo ale nesledoval jeho životní příběh, který se vynořuje z nejasných obrysů frankfurtských počátků, aby se na druhém konci ztrácel v mlze mexického působení na sklonku 19. století. Jak uvidíme, klíčová osobnost Ludwiga Stasného nám dlouho unikala hlavně kvůli několikeré změně jeho bydliště. Svou roli sehrál také neustálený pravopis jeho příjmení. To se v pramenech vyskytuje ne méně než v osmi (!) různých variantách: Stasny (ve většině úředních dokumentů), Stiasny (jak býval v pramenech úřední provenience nazýván ještě jeho otec), ale také Stassny, Stiassny, Stasný, Stastny, Štastný nebo dokonce Stásny. S těmito hendikepy bylo třeba se při pátrání vyrovnat.
Francouzské hvězdy se do hry nedostaly. Španělsko ovládlo první semifinále na MS 2026, vyhrálo 2:0 a po šestnácti letech si znovu zahraje o titul mistrů světa.
Za poslední dvě a půl sezony změnilo majitele 11 českých prvoligových klubů. Drtivá většina z nových vlastníků jsou miliardáři. Jaká je jejich motivace? Co od nich můžeme dál čekat? Budou přibývat další? Jak se liší jejich byznysplány? A které kluby můžou být ještě na prodej? Povídáme si s redaktorem Hospodářských novin a byznysovým insiderem Pavlem Novotným.
Všechny cesty vedou do Říma. Plánička, Puč, Nejedlý a spol. po té své došli v roce 1934 až k senzačnímu stříbru na mistrovství světa. Pomohli jim k tomu i Poláci, kteří před odvetou kvalifikace kvůli politickému napětí odmítli do Prahy přijet.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!

