Praha představovala spolu s Vídní první centrum asociačního fotbalu v Rakouském císařství. O to překvapivější je fakt, že jsme doposud neznali ani základní životní data muže, který kopanou do Čech přivedl. O tom, že oním pionýrem byl právě Ludwig Stasny, přitom nepanují v současnosti prakticky žádné pochybnosti.
Historik Martin Pelc je kromě jiného autorem knihy Na Football! - pátrá v ní, jak se zrodila česká fanouškovská kultura. Nedávno jsme ji recenzovali s kladným výsledkem, dostupná je u všech dobrých knihkupců.
Německý historik Stefan Zwicker na úvod své studie k počátkům fotbalu v Praze (2014) napsal: „V Německu se (fotbal) dočkal většího rozšíření koncem 80. let 19. století. Pionýrskou úlohu v jeho prosazení v Praze sehrál obchodník Ludwig Stiassny (…).“ Primát tomuto německému sportsmanovi přiznávala dokonce i naše starší literatura, která jinak důsledně vyzdvihovala etnicky české šiřitele kopané v čele s Josefem Rösslerem-Ořovským. Karel Petrů roku 1946, v čase nejvzedmutější protiněmecké vlny, přiznal, že „p. Stiasny, kapitán německé Regatty, přišedší do Prahy z Frankfurtu, (…) na počátku let devadesátých má o propagaci a zavedení kopané v Praze nesporně největší zásluhy.“
Zatím nikdo ale nesledoval jeho životní příběh, který se vynořuje z nejasných obrysů frankfurtských počátků, aby se na druhém konci ztrácel v mlze mexického působení na sklonku 19. století. Jak uvidíme, klíčová osobnost Ludwiga Stasného nám dlouho unikala hlavně kvůli několikeré změně jeho bydliště. Svou roli sehrál také neustálený pravopis jeho příjmení. To se v pramenech vyskytuje ne méně než v osmi (!) různých variantách: Stasny (ve většině úředních dokumentů), Stiasny (jak býval v pramenech úřední provenience nazýván ještě jeho otec), ale také Stassny, Stiassny, Stasný, Stastny, Štastný nebo dokonce Stásny. S těmito hendikepy bylo třeba se při pátrání vyrovnat.
Jakou vypovídací hodnotu má šest porážek v elitní skupině Ligy národů? První měsíce španělské éry u národního týmu v FC anketě zhodnotili Tomáš Hořava, Antonín Rosa, Ondřej Tůma a Zdeněk Zlámal.
Thierry Henry u brankové čáry zahrál rukou a přihrál Williamu Gallasovi na gól. Rozhodčí ho uznal a Francie 18. listopadu 2009 postoupila na mistrovství světa na úkor Irska. O dva dny později se za opakování zápasu přimlouvali oba kapitáni, včetně Henryho. Až po letech vyšlo najevo, že FIFA po sporné baráži poskytla irskému svazu pět milionů eur.
Šest zápasů, šest porážek. Výsledky v Lize národů sice nejsou podle Santiho Denii to nejdůležitější, ale zápas v Chorvatsku svlékl jeho tým do naha. V čem jsme nejvíc pokulhávali a na čem se dá stavět? V dalším díle Football Club podcastu rozebíráme hráče našeho kádru, sestavíme ideální jedenáctku a v závěru si posvítíme i na největší šlágry nadcházejícího ligového kola.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!

