Praha představovala spolu s Vídní první centrum asociačního fotbalu v Rakouském císařství. O to překvapivější je fakt, že jsme doposud neznali ani základní životní data muže, který kopanou do Čech přivedl. O tom, že oním pionýrem byl právě Ludwig Stasny, přitom nepanují v současnosti prakticky žádné pochybnosti.
Historik Martin Pelc je kromě jiného autorem knihy Na Football! - pátrá v ní, jak se zrodila česká fanouškovská kultura. Nedávno jsme ji recenzovali s kladným výsledkem, dostupná je u všech dobrých knihkupců.
Německý historik Stefan Zwicker na úvod své studie k počátkům fotbalu v Praze (2014) napsal: „V Německu se (fotbal) dočkal většího rozšíření koncem 80. let 19. století. Pionýrskou úlohu v jeho prosazení v Praze sehrál obchodník Ludwig Stiassny (…).“ Primát tomuto německému sportsmanovi přiznávala dokonce i naše starší literatura, která jinak důsledně vyzdvihovala etnicky české šiřitele kopané v čele s Josefem Rösslerem-Ořovským. Karel Petrů roku 1946, v čase nejvzedmutější protiněmecké vlny, přiznal, že „p. Stiasny, kapitán německé Regatty, přišedší do Prahy z Frankfurtu, (…) na počátku let devadesátých má o propagaci a zavedení kopané v Praze nesporně největší zásluhy.“
Zatím nikdo ale nesledoval jeho životní příběh, který se vynořuje z nejasných obrysů frankfurtských počátků, aby se na druhém konci ztrácel v mlze mexického působení na sklonku 19. století. Jak uvidíme, klíčová osobnost Ludwiga Stasného nám dlouho unikala hlavně kvůli několikeré změně jeho bydliště. Svou roli sehrál také neustálený pravopis jeho příjmení. To se v pramenech vyskytuje ne méně než v osmi (!) různých variantách: Stasny (ve většině úředních dokumentů), Stiasny (jak býval v pramenech úřední provenience nazýván ještě jeho otec), ale také Stassny, Stiassny, Stasný, Stastny, Štastný nebo dokonce Stásny. S těmito hendikepy bylo třeba se při pátrání vyrovnat.
Jonatan Braut Brunes přichází na Letnou s nálepkou nejdražší posily v historii Sparty a s čísly, která vysvětlují vysokou cenu. V posledních dvou sezonách nastřílel za Raków Čenstochová 40 soutěžních branek. Jeho cesta však nevedla přímo vzhůru: v Norsku se prosazoval postupně, v Belgii se střelecky trápil a teprve polská Ekstraklasa z něj udělala žádaného kanonýra.
Je větší počet zahraničních hráčů v lize hrozbou pro český fotbal? Cizinců v lize sice přibývá, domácí hráči z ní ale nemizí. Češi v minulé sezoně odehráli přes 61 procent všech minut, nejvíc mezi elitní evropskou desítkou. Větší problém je jinde: kluby musí dát víc prostoru mladým a současně je připravit na tvrdší konkurenci.
Co ukázalo MS 2026? Kam se bude dál reprezentační fotbal ubírat? Jak dlouho bude Španělsko fotbalovým hegemonem? Co čekat od Kloppa a Zidaneho u nároďáků Německa a Francie? A jak by se u repre dařilo Guardiolovi? S analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem rozebíráme herní a taktické trendy moderního fotbalu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!

