V Česku jste na veřejnosti výrazně spojeni zejména se Spartou. Zaznamenal jsem v tomhle směru i kritiku. Jak to tedy v tomto směru máte, jste „její agentura“?
Chápu, že to tak někdo zvnějšku může vidět, protože ta spolupráce je už mnohaletá a velmi rozsáhlá. Jen ve fotbalovém prostředí jsme ale v kontaktu s Hradcem, Slováckem, Baníkem, druholigovými kluby. Děláme projekty v cyklistice, hokeji, malém fotbalu, florbalu či se Sokolem.
Těch projektů je hodně, ale asi není lehké se při vnímání sportu v našem prostředí prosadit a ukázat, že to není černá díra na peníze, ne?
To je přesně ten narativ, se kterým se setkáváme. Třeba že fanoušci budou chodit na stadion jenom když se vyhrává, že marketing je pouze zbytečný náklad. My jsme ale už opakovaně v různých sportech dokázali, že to tak není.
Ano, můžete jako šéf klubu přijít za marketingovým oddělením a zadat mu úkol, ať zpropaguje přestup hráče nebo nahodilou jednorázovou akci. Ale v takové chvíli peníze vyhodíte z okna. Zatímco když se k tomu postavíte koncepčně, na základě dat a budete brát sport i jako marketingovou a obchodní záležitost, tak se výsledky v čase dostaví. To vidíme i v Česku.
Jak to vůbec v českých klubech nyní vypadá?
V řadě sportovních organizací je situace smutná. Marketingovou agendu tam má na starosti třeba jeden člověk či velmi malý marketingový tým. Přitom konkurentem sportovního klubu není jeho soupeř v tabulce. Jsou to obchodní centra, je to seriál na Netflixu. S nimi ve skutečnosti zápolíme o pozornost a volný čas fanoušků.
Česká jednadvacítka po výhře 1:0 v Turecku uhájila v Hradci Králové remízu 1:1 a počtvrté za sebou postoupila na Euro. V červnu se v Albánii a Srbsku bude hrát i o tři evropská místa na olympiádě v Los Angeles. Čeští fotbalisté byli na hrách naposledy v Sydney v roce 2000.
Kapitán reprezentace v nejlepším věku. Olympijský vítěz na sklonku kariéry. Vycházející hvězda v policejním klubu. Tři generace fotbalistů popisují svůj listopad 89.
V Československu hrál Miroslav Kadlec za sedm tisíc korun měsíčně. V Kaiserslauternu dostal sedm tisíc marek za jediný vyhraný zápas. O tom, kolik si fotbalisté vydělávali za socialismu a jak se jejich poměry po revoluci změnily, vyprávějí i Jaroslav Šilhavý a Ladislav Vízek.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
