Jak v Česku vybudovat velkoklub? Fotbal bojuje i s Netflixem, říká muž, který pomáhá Spartě nebo Hradci

V Česku jste na veřejnosti výrazně spojeni zejména se Spartou. Zaznamenal jsem v tomhle směru i kritiku. Jak to tedy v tomto směru máte, jste „její agentura“?

Chápu, že to tak někdo zvnějšku může vidět, protože ta spolupráce je už mnohaletá a velmi rozsáhlá. Jen ve fotbalovém prostředí jsme ale v kontaktu s Hradcem, Slováckem, Baníkem, druholigovými kluby. Děláme projekty v cyklistice, hokeji, malém fotbalu, florbalu či se Sokolem.

Těch projektů je hodně, ale asi není lehké se při vnímání sportu v našem prostředí prosadit a ukázat, že to není černá díra na peníze, ne?

To je přesně ten narativ, se kterým se setkáváme. Třeba že fanoušci budou chodit na stadion jenom když se vyhrává, že marketing je pouze zbytečný náklad. My jsme ale už opakovaně v různých sportech dokázali, že to tak není.

Ano, můžete jako šéf klubu přijít za marketingovým oddělením a zadat mu úkol, ať zpropaguje přestup hráče nebo nahodilou jednorázovou akci. Ale v takové chvíli peníze vyhodíte z okna. Zatímco když se k tomu postavíte koncepčně, na základě dat a budete brát sport i jako marketingovou a obchodní záležitost, tak se výsledky v čase dostaví. To vidíme i v Česku.

Jak to vůbec v českých klubech nyní vypadá?

V řadě sportovních organizací je situace smutná. Marketingovou agendu tam má na starosti třeba jeden člověk či velmi malý marketingový tým. Přitom konkurentem sportovního klubu není jeho soupeř v tabulce. Jsou to obchodní centra, je to seriál na Netflixu. S nimi ve skutečnosti zápolíme o pozornost a volný čas fanoušků.