Chybí mi Liga mistrů. Marek Matějovský otevřeně o konci kariéry i zklamání se Spartou

Partner Football Clubu

Betano je hlavním partnerem sekcí 100letá, Dobýváme Evropu, Sázkařský koutek a Sparta.

V roce 2001, tehdy vám bylo 19 let, si vás vyhlédl Jablonec. Co se stalo, že jste se tam neprosadil, respektive, co se stalo, že jste se poté po pár letech vrátil zpět do Mladé Boleslavi?

Tehdy jsem ještě neměl příliš velké zkušenosti s dospělým fotbalem. Jako dorostenec jsem ale začal dostávat šanci tady, v Mladé Boleslavi. Zlomový byl jeden zápas za reprezentaci do 20 let, ve kterém jsem dal dva góly. Na základě toho o mně pan Pelta nejspíš uslyšel a krátce nato mě Jablonec koupil. Věděl jsem ale, že šance hrát v Jablonci bude minimální, tehdy bojovali o záchranu a prostor pro mladé hráče tam moc nebyl. Oproti Boleslavi to sice byla první liga, ale bohužel se naplnilo to, čeho jsem se obával, moc příležitostí jsem nedostal. Nakonec jsem se vrátil na hostování do Mladé Boleslavi, se kterou jsme postoupili. Přestože o mě měl Jablonec znovu velký zájem, Mladá Boleslav uplatnila opci, a tak jsem se vrátil natrvalo.

V první lize jste se naplno prosadil ve 22 letech. Neměl jste tehdy obavy, že by vám profesionální kariéra nemusela vyjít?

Musím říct, že takhle jsem nad tím nepřemýšlel, ačkoliv ty začátky v Jablonci byly těžké. Tehdy tam byl trenér Palička a ten mi nevěřil nebo ve mně nic neviděl. Bylo to frustrující v tom, že za dřinu v tréninku nebyla žádná odměna v podobě zápasů. Byl jsem však vděčný, že můžu žít fotbalový život a dělám, co mě baví a co mám rád.

Kdy se vaše kariéra zlomila k lepšímu?

Byl to postup do první ligy v roce 2004. Celou sezonu v druhé lize jsem pravidelně hrál a vydobyl si pozici v týmu. Bylo štěstí, že tehdejší vedení nechtělo dělat velké nákupy, jak to bývá někdy zvykem. A dá se říct, že téměř všichni, kdo jsme vykopali postup, jsme poté pokračovali i v první lize. Tam jsem si naštěstí potvrdil, že na takové úrovni můžu hrát a nějak tam i vyčnívat.