Jak dlouho jste přemýšlel o konci hráčské kariéry? Váhal jste už dřív, nebo myšlenky na konec přišly až v této sezoně?
Mám pokročilejší věk, takže ty myšlenky tam samozřejmě nějakou dobu byly. Uvažoval jsem, kdy bude ten správný moment, ale v předchozích sezonách vždy byl zájem ze strany klubu, abych pokračoval. Chtěl jsem končit už v minulém roce, ale s vedením jsme se domluvili, že jednu sezonu ještě přidám. Udělal jsem dobře, mohl jsem okusit Konferenční ligu. Rozhodnutí tedy padlo už loni. Během této sezony jsem už nic měnit nechtěl.
Když se vrátíme na začátek vaší kariéry, jaký cíl jste si tehdy kladl a čeho jste chtěl dosáhnout?
Žádný cíl či jasnou vizi jsem vlastně neměl. Jediné, co si vybavuji, když jsem byl malý a teprve začínal, je, že chci hrát fotbal. Všechno ostatní postupem času přicházelo samo. Když jsme s Boleslaví v roce 2004 postoupili do první ligy a celkem se nám dařilo, tak člověk v tu chvíli měl v hlavě například, že by mohl přestoupit. Ale cíle jsem si nedával, ani jakou soutěž bych měl hrát a podobně. Všechno to přicházelo přirozeně. Navíc jsem si na sebe nechtěl klást přehnané nároky, abych pak nebyl zklamaný.
Je přesto něco, co vám nevyšlo?
Liga mistrů. Když jsem v roce 2010 přicházel do Sparty, věřil jsem, že budeme vyhrávat tituly a poté se porveme o Ligu mistrů. To se bohužel nepovedlo.
Betano je hlavním partnerem sekcí 100letá, Dobýváme Evropu, Sázkařský koutek a Sparta.
V roce 2001, tehdy vám bylo 19 let, si vás vyhlédl Jablonec. Co se stalo, že jste se tam neprosadil, respektive, co se stalo, že jste se poté po pár letech vrátil zpět do Mladé Boleslavi?
Tehdy jsem ještě neměl příliš velké zkušenosti s dospělým fotbalem. Jako dorostenec jsem ale začal dostávat šanci tady, v Mladé Boleslavi. Zlomový byl jeden zápas za reprezentaci do 20 let, ve kterém jsem dal dva góly. Na základě toho o mně pan Pelta nejspíš uslyšel a krátce nato mě Jablonec koupil. Věděl jsem ale, že šance hrát v Jablonci bude minimální, tehdy bojovali o záchranu a prostor pro mladé hráče tam moc nebyl. Oproti Boleslavi to sice byla první liga, ale bohužel se naplnilo to, čeho jsem se obával, moc příležitostí jsem nedostal. Nakonec jsem se vrátil na hostování do Mladé Boleslavi, se kterou jsme postoupili. Přestože o mě měl Jablonec znovu velký zájem, Mladá Boleslav uplatnila opci, a tak jsem se vrátil natrvalo.
V první lize jste se naplno prosadil ve 22 letech. Neměl jste tehdy obavy, že by vám profesionální kariéra nemusela vyjít?
Musím říct, že takhle jsem nad tím nepřemýšlel, ačkoliv ty začátky v Jablonci byly těžké. Tehdy tam byl trenér Palička a ten mi nevěřil nebo ve mně nic neviděl. Bylo to frustrující v tom, že za dřinu v tréninku nebyla žádná odměna v podobě zápasů. Byl jsem však vděčný, že můžu žít fotbalový život a dělám, co mě baví a co mám rád.
Kdy se vaše kariéra zlomila k lepšímu?
Byl to postup do první ligy v roce 2004. Celou sezonu v druhé lize jsem pravidelně hrál a vydobyl si pozici v týmu. Bylo štěstí, že tehdejší vedení nechtělo dělat velké nákupy, jak to bývá někdy zvykem. A dá se říct, že téměř všichni, kdo jsme vykopali postup, jsme poté pokračovali i v první lize. Tam jsem si naštěstí potvrdil, že na takové úrovni můžu hrát a nějak tam i vyčnívat.
Jste znalci fotbalu? A co zeměpis? Otestujeme vás na deseti vlajkách národních týmů, se kterými se česká reprezentace aktuálně střetává nebo se kterými v nedávné minulosti už hrála.
Čeští reprezentanti za sebou mají čtvrtinu kvalifikačního programu ve skupině. Teď je čekají klíčové zápasy s Černou Horou a Chorvatskem.
Češky otočily skóre v Albánii i přes dlouhé oslabení. V úplném závěru se o to postarala Michaela Khýrová gólem přímo z rohu. V pátek se dozví soupeře pro baráž o postup.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
