Bude tu jen na skok? Italský pohled na českého Buffona
Ta zpráva rychle překročila hranice a s ozvěnou překvapení a zvědavosti poskakovala mezi italskými, českými a evropskými sportovními médii. Nevyhnutelně musela vyvolat diskuzi.
Louis Thomas Buffon, syn Gianluigiho Buffona, ikony italského fotbalu a mistra světa, se rozhodl reprezentovat národní tým do 18 let České republiky, zemi své matky, bývalé modelky Aleny Šeredové, a vzdal se - alespoň prozatím - možnosti oblékat modrý dres Itálie.
Jde o rozhodnutí, které obrátilo pozornost na mladého útočníka juniorského týmu z Pisy, týmu italské Serie B, a vzbudilo velkou pozornost na italské fotbalové scéně. Abychom plně pochopili dosah této volby, je nezbytné znát Louisovo rodinné zázemí.
Louis se narodil v roce 2007 v manželství Buffona a Aleny Šeredové a vyrůstal ve složité realitě. Jeho rodiče se rozešli v roce 2014, kdy Buffon navázal vztah s italskou sportovní novinářkou Ilarií D'Amicovou. To znamenalo zlom ve vztahu mezi bývalým reprezentačním brankářem a Šeredovou, která několikrát zopakovala, že nevěří na „rozšířenou rodinu“ a že s bývalým manželem udržuje vztahy pouze v souvislosti s dětmi. Mezitím se Buffonovi a D'Amicové narodil syn, zatímco Šeredová si vybudovala nový život s podnikatelem Alessandrem Nasim, s nímž má dceru.
Související články
Španělsko vymazalo francouzský útok a zahraje si o zlato
Francouzské hvězdy se do hry nedostaly. Španělsko ovládlo první semifinále na MS 2026, vyhrálo 2:0 a po šestnácti letech si znovu zahraje o titul mistrů světa.
Křetínský, Tykač, Strnad a ti další. Miliardářské FOMO v českém fotbale. Láká prestiž, emoce i vliv
Za poslední dvě a půl sezony změnilo majitele 11 českých prvoligových klubů. Drtivá většina z nových vlastníků jsou miliardáři. Jaká je jejich motivace? Co od nich můžeme dál čekat? Budou přibývat další? Jak se liší jejich byznysplány? A které kluby můžou být ještě na prodej? Povídáme si s redaktorem Hospodářských novin a byznysovým insiderem Pavlem Novotným.
Vzali jste nám kus země, žádný fotbal nebude! Jak Poláci poslali Československo za stříbrem
Všechny cesty vedou do Říma. Plánička, Puč, Nejedlý a spol. po té své došli v roce 1934 až k senzačnímu stříbru na mistrovství světa. Pomohli jim k tomu i Poláci, kteří před odvetou kvalifikace kvůli politickému napětí odmítli do Prahy přijet.
