Pro všechny, kdo kdysi vyhlásili konec modernity a její tvůrčí schopnosti, je Euro 2021 (či 2020, jak chcete) rána do hlavy. Nic takového se nekoná. Na prudké proměně fotbalové hry je naopak vidět, že všechno, co si moderna přičetla k dobrému, se neustále zlepšuje a dál mohutní.
Rychlost, s níž se dnes hraje, se podobá rychlosti blesku. Během pár sekund se z útoku stává protiútok, fotbalisté připomínají spíše sprintery či atlety než milované špílmachry, kteří po trávníku dříve jen chodili. Snad aby mohli v klidu poslat svou geniální přihrávku na gól.
Dnes by neměli šanci. O míč by přišli ještě dřív, než by se rozhlédli po hřišti.
Fotbal je přesně takový, jaká je společnost. Žijeme v době mžiku, který bere dech. O to zajímavější je sledovat, jaké strategie hry jednotlivé týmy volí, aby ve věku sekundy dokázaly bránit i útočit skoro najednou. A hlavně nakonec i vyhrát.
Martinu Frýdkovi (34 let) v Arisu končí smlouva, ale z Řecka se mu odcházet nechce. V rozhovoru S FC mluví o nejisté budoucnosti i o tom, že by jednou rád pracoval jako sportovní ředitel u mládeže.
Evropské poháry nejsou jen obři jako Bayern s Realem. Hrají je taky Breiðablik, Klaksvík nebo Tiraspol. Dáme vám deset takových fotbalových bašt, vy nám řeknete, z jaké země jsou.
Votroci se po slabším začátku zvedli, mají na dosah evropské poháry a Adam Vlkanova věří, že tým má sílu historickou šanci dotáhnout do konce. V rozhovoru s FC mluví o vlivu Vladimíra Daridy, reprezentačním snu, síle kabiny i přínosu nového stadionu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
