Pro všechny, kdo kdysi vyhlásili konec modernity a její tvůrčí schopnosti, je Euro 2021 (či 2020, jak chcete) rána do hlavy. Nic takového se nekoná. Na prudké proměně fotbalové hry je naopak vidět, že všechno, co si moderna přičetla k dobrému, se neustále zlepšuje a dál mohutní.
Rychlost, s níž se dnes hraje, se podobá rychlosti blesku. Během pár sekund se z útoku stává protiútok, fotbalisté připomínají spíše sprintery či atlety než milované špílmachry, kteří po trávníku dříve jen chodili. Snad aby mohli v klidu poslat svou geniální přihrávku na gól.
Dnes by neměli šanci. O míč by přišli ještě dřív, než by se rozhlédli po hřišti.
Fotbal je přesně takový, jaká je společnost. Žijeme v době mžiku, který bere dech. O to zajímavější je sledovat, jaké strategie hry jednotlivé týmy volí, aby ve věku sekundy dokázaly bránit i útočit skoro najednou. A hlavně nakonec i vyhrát.
Kdysi si finalisté přinesli každý svůj míč a pohádali se, se kterým se bude hrát. Dnes je balon jedním ze symbolů turnaje, marketingovým artiklem za miliony a technologickým nástrojem pro VAR. Historie míčů na světových šampionátech je vlastně malou historií fotbalu samotného.
FC podcast číslo 145 je další z naší série Dobýváme Evropu. Vybrali jsme momenty právě skončené sezony, ale díváme se i dopředu. Třeba na další koeficientovou bitvu o top desítku.
West Ham mu neprodloužil smlouvu a Vladimír Coufal (33 let) odcházel z Premier League trochu zadními dveřmi. O rok později má za sebou životní sezonu v Hoffenheimu, místo v sezonní jedenáctce Bundesligy a před sebou vyhlídku na Evropskou ligu. Zatímco jeho bývalý klub spadl do Championship.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
