Pro všechny, kdo kdysi vyhlásili konec modernity a její tvůrčí schopnosti, je Euro 2021 (či 2020, jak chcete) rána do hlavy. Nic takového se nekoná. Na prudké proměně fotbalové hry je naopak vidět, že všechno, co si moderna přičetla k dobrému, se neustále zlepšuje a dál mohutní.
Rychlost, s níž se dnes hraje, se podobá rychlosti blesku. Během pár sekund se z útoku stává protiútok, fotbalisté připomínají spíše sprintery či atlety než milované špílmachry, kteří po trávníku dříve jen chodili. Snad aby mohli v klidu poslat svou geniální přihrávku na gól.
Dnes by neměli šanci. O míč by přišli ještě dřív, než by se rozhlédli po hřišti.
Fotbal je přesně takový, jaká je společnost. Žijeme v době mžiku, který bere dech. O to zajímavější je sledovat, jaké strategie hry jednotlivé týmy volí, aby ve věku sekundy dokázaly bránit i útočit skoro najednou. A hlavně nakonec i vyhrát.
V dalším díle Football Club podcastu z naší série k Fortuna lize vám reprezentační útočnice Michaela Khýrová vysvětlí, jak rakouský trenér Michael Steiner přivedl Spartu zpět na trůn.
Boží ruku z Mexika zná celý svět. Diego Maradona ale na mistrovství světa změnil rukou dějiny ještě jednou. O čtyři roky později v Itálii, na vlastní brankové čáře a v zápase, který mohl Argentině ukončit celý turnaj.
Španělsko mělo na úvod mistrovství světa jasně potvrdit roli jednoho z favoritů. Místo toho v Atlantě narazilo na kapverdskou zeď, čtyřicetiletého brankáře Vozinhu a příběh, který zahraniční média okamžitě zařadila mezi největší senzace turnaje.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
