Ohrožený Hyský, český Rodri, odskočená Slavia. Co v lize vidí trenér Denia a jak ho hodnotí v Arábii

„Dobrý den, tady Milan Máčala, tak co říkáte na Španěla Deniu u reprezentace, pane redaktore?“ První zahraniční trenér na lavičce českého národního týmu vzbudil velký zájem napříč tuzemskou fotbalovou říší. I první porevoluční kouč se na něj zvídavě vyptával, respektive během dne dostával spoustu referencí od přátel z Kataru a Emirátů, kde si Máčala udělal skvělé jméno. Santi Denia nikoli.

Ve svém posledním působení v katarském klubu aš-Šahaníja za pár měsíců zcela vyhořel, z čehož zároveň v takhle exotické štaci nejde moc usuzovat. Nejen Máčalu tuze zajímá, jak Španěl, jenž před triumfem na olympiádě v Paříži vyhrál i mistrovství Evropy do 17 let (v roce 2017) i do 19 let (2019), zvládne přechod do dospělého fotbalu, který se od mládežnického v mnohém liší. Možná ještě víc než klubový od reprezentačního.

Zda může být v přeneseném měřítku podobně úspěšný jako jeho spolupracovník ze španělských mládežnických výběrů Luis de la Fuente, trenér mistrů světa? Uvidíme. Těšme se. O tom, jak se liší technické dovednosti i styl hry španělských hráčů a českých se netřeba rozepisovat. Jsou to dva světy, které má Denia propojit.

Čeká ho fuška

Bude průkopníkem v domácí kotlině, zatuchlém rybníčku. Převládá těšení, i když občas uslyší také názory, že trenér české reprezentace má být přece s českým pasem, ale to jsme zkusili. Stačilo. Došla jména.

Očekávání jsou veliká, větší než investice do španělských expertů. Domácí fotbalová vrchnost ukázala konečně odvahu něco změnit, ztrojnásobit plat trenérovi a otočit kormidlem směrem k moderním trendům, kontrole míče, kuráži, aktivitě. Předseda FAČR David Trunda za tohle získal kladné body u fanoušků. Na rozdíl od ostudné podpory plánu mezinárodní federace FIFA prodat práva na vrcholné světové turnaje soukromým investorům. Ale to byla údajně jen chyba v překladu…

Je vlastně jedno, jestli se Česko vzhlédne ve španělské, nizozemské, nebo severské fotbalové škole. Často se to ostatně mění podle toho, kam mládežničtí trenéři zrovna vyrazí na stáže. Sebevědomé nastavení, aktivní hra, důraz na technickou vyspělost však musí prostupovat nejen mládežnickými výběry, ale i regionálními akademiemi a hlavně kluby. Dávat stále větší prostor skupinovým tréninkům na místo týmových, aby se talentům dostávala nejvyšší možná péče pro rozvoj.

Trenér prvního týmu reprezentace sám kouzelnou hůlkou podstatu problému nevyřeší, i kdyby ovládal nejvyšší magii. Pokud však inspiruje důležité lidi, kteří budou ochotni naslouchat, může mít pro český fotbal zásadní roli. Držme palce.