Od odmítnutí mezi kluky až k Lize mistryň. Simona Necidová vypraví svůj fotbalový příběh

Další díl podcastu Holky v kurzu přivítal bývalou reprezentantku a dlouholetou hráčku Slavie Simonu Necidovou. Moderátorky a reprezentantky Antonie Stárová a Kateřina Svitková s ní probraly nejen aktuální dění ve Fortuna lize, ale také její novou roli fotbalové expertky a komentátorky.

Simona Necidová zavzpomínala na svou hráčskou kariéru, promluvila o trenérských ambicích i o tom, jak se podle ní za poslední roky posunul ženský fotbal v Česku. Řeč přišla také na skloubení fotbalu s novou životní rolí maminky. Kam by se chtěla v budoucnu posunout a proč chce i nadále pomáhat rozvoji ženského fotbalu?

Výrazná osobnost

Simona Necidová patří k výrazným tvářím českého ženského fotbalu poslední dekády. Dlouholetá hráčka Slavie a česká reprezentantka přitom měla k fotbalu cestu, která dobře ilustruje, jak odlišné podmínky ještě poměrně nedávno čekaly na dívky, které chtěly hrát. Poprvé začala v sedmi letech mezi kluky v FC Královské Vinohrady. Když se tým rozpadl, chtěla pokračovat na Motorletu, tam ji ale podle jejích slov nevzali proto, že byla holka. Fotbal proto na několik let vyměnila za jiné sporty a především házenou. Ke kopačkám se vrátila ve třinácti či čtrnácti letech ve Slavii.

Sport měla v rodině odmala. Jejím starším bratrem je bývalý reprezentační útočník Tomáš Necid a právě s ním trávila dětství s míčem. Zatímco bratr se prosadil v mužském profesionálním fotbale, Simona si postupně vybudovala vlastní jméno v tom ženském. Ve Slavii prošla mládeží a s výjimkou hostování ve Slovanu Liberec v sezoně 2018/19 s ní spojila prakticky celou vrcholovou kariéru. Začínala jako útočnice, postupně si vyzkoušela zálohu a nakonec se ustálila především ve středu obrany.

Z hráčky mentorkou

Se sešívanými získala řadu mistrovských titulů a domácích pohárů a pravidelně nastupovala také v Lize mistryň. Právě evropské zápasy považuje za vrchol kariéry. Se Slavií se dostala až do čtvrtfinále a zahrála si proti gigantům, jako jsou Barcelona, Arsenal nebo Lyon. K jejím nejsilnějším momentům patřil rozhodující postupový gól proti Zvezdě Perm.

Výraznou stopu zanechala také v české reprezentaci. Za národní A-tým odehrála 44 zápasů a vstřelila tři góly, nastupovala přitom i proti absolutní světové špičce – například při památné remíze 0:0 s Anglií v Brightonu v roce 2022.

Aktivní kariéru přerušila v roce 2024 ze zdravotních důvodů. Od fotbalu ale nezmizela. Už během hraní se věnovala trénování dětí, pracovala jako učitelka a podílela se na budování dívčího fotbalu. Dnes předává zkušenosti mladým hráčkám, působí také jako fotbalová expertka a komentátorka a otevřeně mluví o tom, kam se ženský fotbal v Česku za dobu její kariéry posunul – a co mu stále chybí.