Nejméně 1600 lidských životů si vyžádalo zemětřesení, které nad ránem udeřilo v Turecku a Sýrii. Epicentrum přírodní katastrofy se nacházelo asi 33 kilometrů od města Gazientep. Právě v něm sídlí fotbalový klub, za který v současnosti hraje český obránce Matěj Hanousek (29). Ten je i se svou rodinou naštěstí v pořádku.
„Přišlo to asi v půl páté ráno, vzbudily nás otřesy. Člověk se probere a klasicky pár vteřin neví, kde je a co se děje. Manželka okamžitě utíkala pro syna, já pak běžel za nimi a seděli jsme společně na posteli. Neumíte si představit, co to bylo. Jako nejhorší turbulence, jakou jste v životě zažili v letadle, akorát trvá půl minuty a probíhá u vás v ložnici,“ popisuje Hanousek v rozhovoru pro Livesport.
„Bydlíme ve 20patrovém věžáku, takže nějaká evakuace by asi byla složitá. Na druhou stranu jsme si říkali, že je to moderní budova, že by vydržet mohla. Ale stejně v tu chvíli sedíte na posteli, držíte se s manželkou a synem v náručí a čekáte, jestli to s vámi spadne, nebo ne,“ dodává fotbalista.
Dál v rozhovoru popisuje, jak se se spoluhráči i s rodinami sešli v tréninkovém centru a následně v klubové vile. Po dalším zemětřesení teď přečkávají v autobuse, který je na místě, kde kolem není nic, co by na něj mohlo spadnout.
„Bylo štěstí, že jsem domů napsal včas, protože pak nám na nějakou dobu odpojili internet i telefonní signál. A vůbec si nechci představit, jak by se naši blízcí cítili, kdyby se ráno vzbudili, všude by o tom četli a od nás by neměli žádné informace,“ říká Hanousek.
Středoškoláci v Plzeňském kraji si letos na podzim o školní fotbalový pohár nezahráli. Kraj soutěž z finančních důvodů zrušil. Ministerstvo školství letos na školní sportovní soutěže vyčlenilo 15 milionů korun, loni na ně šlo 32 milionů.
Čtyři zápasy, čtyři porážky a žádná šance na čtvrtfinále. Přesto mají čeští fotbalisté v závěru Ligy národů o co hrát. Pokud v tabulce přeskočí Chorvatsko, polepší si před prosincovým losem kvalifikace na Euro 2028. A i kdyby zůstali poslední, pořád mohou odvrátit přímý sestup.
V třetiligovém Alavésu vydržel jedenáct zápasů. U španělských mládežnických výběrů pak Luis de la Fuente vychoval hráče, se kterými dobyl Evropu i svět. Španělsku vrátil nebezpečná křídla a na mistrovství světa ukázal, že jeho tým umí vyhrávat i jinak.
