Co musí Sparta změnit, aby vrátila Priskeho časy?

Tuhle sezonu si zatím sparťané za rámeček nedají. Po dvou mistrovských titulech a úspěšné letní kvalifikaci do Ligy mistrů totiž přišlo velké vystřízlivění. Třetí místo v tabulce po podzimní části a propastná třináctibodová ztráta na vedoucí Slavii nejsou dobré vysvědčení za dosud odehranými devatenácti koly Chance ligy. Kde při pohledu na hráčské i týmové statistiky hledat příčiny dosavadního neúspěchu letenských?

„Spartu v lize nikdo netáhnul. Nenajdete opravdu nikoho, kdo by odehrál velký počet minut a tým se mohl na jeho hru spolehnout. Dobrá individuální čísla v některých ofenzivních statistikách mají jen Haraslín, Birmančevič a Rrahmani, ale ti všichni odehráli strašně málo minut. Když se podíváme obecně na statistiky ofenzivní činnosti ve finální třetině, tak jsou tam jen dva ukazatele, v jejichž top trojce figuruje nějaký hráč Sparty a to je hrozně málo,“ říká v aktuálním FC podcastu analytik Vojtěch Mrklas.

Data se dají interpretovat tak, že se trenérovi Friisovi nepodařilo dobře rotovat s kádrem. V úvodu sezony se sice tým výsledkově držel i přes značné obměňování základní jedenáctky na každý zápas. Později ale sparťané na tuhle strategii doplatili. A když se k tomu přidala zranění, bylo neštěstí na světě.

„Sparta dojela na to, že dávala až moc velkou preferenci Lize mistrů na úkor ligy. Naopak Slavia chodila nejvíc silná do ligy a v Evropě pak hráči víc rotovali. Opačná strategie Sparty vedla třeba ke dvěma zraněním Haraslína v Lize mistrů. Další ukázkový příklad je Olatunji, ten v lize nastoupil jen na nějakých 700 minut, když maximální možný počet byl 1800. Sezonu přitom začínal jako útočník číslo jedna, což je hrozně málo,“ dodává Mrklas.

Jen to ukazuje, že málokdo měl takový prostor, aby se dokázal dostat do optimální formy, která by týmu pomohla. A když se podíváte i na minutáž dalších ofenzivních hráčů, tak to formu Sparty zřejmě dost narušilo. „Haraslín i Birmančević byli zranění podstatnou část podzimu a další v pořadí na křídle Krasniqi stejně odehrál jen třetinu možného času. To je zkrátka strašně málo. A stejné je to i u Rrahmaniho, Daňka, Solbakkena a dalších,“ pokračuje Mrklas.

„Spartu zásadně negativně ovlivnilo zranění Haraslína, který byl ve skvělé formě a týmu chyběl asi nejvíc. Když se podíváme na jeho statistiky a zapojení do vstřelení důležitých gólů, tak byl pro klub extrémně důležitý. A pak nebyl dlouho k dispozici,“ přidává svůj pohled na věc analytik Tomáš Daníček.

Spartě se navíc nepodařilo pošetřit síly ani v ligových kláních. Sparta totiž v domácí soutěži za celý podzim vyhrála jen pět zápasů o víc než jeden gól, přitom o sezonu dřív to bylo za stejnou dobu jedenáct zápasů. A to přitom měla šest červených karet. V téhle sezoně vyloučená nebyla, ale nedokázala své mače dohrávat v klidu.

Nyní musí doufat, že na startu jarní části sezony bude drtivá většina klíčových hráčů fit. K velkému pohybu v kádru, který přitom na konci ligového podzimu nepřímo naznačoval Tomáš Rosický, totiž přes zimu zřejmě nedojde. Za což je sportovní ředitel klubu vlastními fanoušky dost kritizovaný. Na poslední chvíli ještě dorazili Jan Kuchta a Kofod Andersen, ale bude to Spartě na větší oživení stačit?

„Podle mě tým nepotřebuje žádnou brutální přestavbu. Je to spíš o osvěžení týmu a zvýšení konkurence obecně. I na lavičce mají sedět hráči s formou a s ambicemi, což se například Slavii na rozdíl od Sparty podařilo,“ přidává další postřeh Daníček.

Pusťte si celé video, ve kterém se rozebírají podzimní výkony Sparty a její vyhlídky do jarní části Chance ligy...