Dvacet gólů v jedenácti ligových kolech. Lepší střeleckou bilanci mají pouze Slavia a Plzeň, v evropských pohárech navíc Sparta přidala sedm branek ve čtyřech utkáních. Kdo by hledal příčiny její osmibodové ztráty na vedoucí Slavii v celkové produktivitě, bude mít problém. Letenští totiž rozhodně nejsou mužstvem, které by neumělo dávat góly.
Jenže při bližším pohledu na seznam střelců se ukazuje jeden zásadní problém. Devět ligových branek obstarali křídelníci John Mercado (5) a Josimar Alcocér (4), další tři přidal Adam Karabec a dvě Andrew Irving. Trefují se záložníci, prosazují se hráči z krajů hřiště, tři soutěžní góly už má na kontě dokonce stoper Tobias Guddal.
A potom jsou tu dva muži, od kterých Sparta očekávala góly především. Jonatan Braut Brunes a Matyáš Vojta. Dohromady přišli na deset milionů eur, jejich společná ligová produktivita se ale zastavila na jediné brance.
Tu navíc Brunes vstřelil hned při svém debutu proti Zlínu. Od té doby čeká. A čekání se začíná nepříjemně protahovat.
Brunes přicházel v létě z polského Rakówa s pověstí útočníka, který umí být mimořádně produktivní. V předchozí sezoně nastřílel 26 branek ve 49 soutěžních zápasech, o rok dříve zaznamenal 14 gólů ve 32 startech. Sparta za něj měla zaplatit šest milionů eur, což samo o sobě vytvářelo značná očekávání.
První zápas jako by naznačil, že investice vyjde. Norský útočník se proti Zlínu okamžitě prosadil a fanoušci mohli začít věřit, že Sparta našla dlouho hledaného střelce.
Jenže po čtrnácti soutěžních zápasech zůstává Brunes na jediném gólu. K němu přidal tři asistence, takže rozhodně nelze tvrdit, že by byl pro ofenzivu Sparty úplně neviditelný. Jenže útočník s takovou cenovkou se neposuzuje pouze podle toho, kolik práce odvede pro spoluhráče.
Zajímavé přitom je, že podobný příběh už jednou zažil. V Polsku měl také pomalý rozjezd a během prvních 22 ligových kol zaznamenal pouze čtyři branky. Teprve později se rozstřílel a vypracoval se v obávaného kanonýra.
Pro Spartu to může být naděje. Stejně tak ale platí, že čekat na střelecké probuzení nejdražšího útočníka nemusí být v boji o titul zrovna ideální strategie.
Ještě delší čekání na první ligový gól v rudém dresu zažívá Matyáš Vojta.
Sparta ho získala v zimní přestávce za čtyři miliony eur z Mladé Boleslavi, kde během loňského podzimu nasázel sedm branek v sedmnácti ligových zápasech. Teprve jednadvacetiletý útočník tím potvrdil pověst jednoho z nejzajímavějších českých talentů na své pozici.
Jenže po přesunu na Letnou jako by mu ligový střelecký instinkt zmizel. Během jara 2026 nastoupil do deseti ligových utkání a neskóroval ani jednou. V probíhající sezoně se jeho bilance nezlepšila.
Za Spartu se prosadil jen v Konferenční lize na hřišti Alkmaaru a v letošním ročníku zaznamenal hattrick v pohárovém utkání proti druholigovému Žižkovu, které Sparta vyhrála 5:0.
To ale jeho problém jen podtrhuje. Ve druhé lize hrajícímu soupeři dokázal nastřílet tři góly během jediného večera, proti prvoligovým obráncům v dresu Sparty zatím neuspěl ani jednou.
V aktuální sezoně má na kontě devět soutěžních startů, tři branky a žádnou asistenci. Všechny góly přitom pocházejí z jediného pohárového utkání.
Pro mladého útočníka, který přišel s příslibem budoucí střelecké hvězdy, to není příjemná vizitka.
Trápení obou sparťanských útočníků bylo znovu vidět při nedělním utkání s Baníkem Ostrava. Brunes i Vojta se dostali do velkých šancí, jenže své příležitosti nedokázali proměnit.
Po zápase tak Brian Priske dostal otázku, jak velkým problémem pro mužstvo je, že se jeho hrotoví útočníci neprosazují.
„Jo, je to těžké, nebudu lhát. Všichni to víme, všichni to na hřišti vidíme a cítíme. Tak to prostě je,“ přiznal sparťanský trenér.
Zároveň ale oba hráče podržel. Podle něj není možné střeleckou krizi vyřešit ze dne na den, důležité je pokračovat v práci a neztratit víru, že se situace obrátí.
„Ve fotbale je nejtěžší, když ztratíte trochu sebevědomí nebo rytmu ve věcech, které děláte. Teď je na nich, na mně a realizačním týmu, abychom to zvládli. Potřebujeme, aby tito kluci nějaké góly dali,“ dodal Priske.
Jeho slova vystihují problém, který Sparta momentálně řeší. Útočník bez gólů ztrácí sebevědomí, s ubývajícím sebevědomím se mu obtížněji zakončuje a každá další neproměněná šance vytváří ještě větší tlak.
Zvlášť když jde o hráče, do kterých klub investoval tak výrazné prostředky.
Sparta přitom nemusí nutně hledat způsob, jak začít střílet víc branek. Potřebuje především rozšířit okruh hráčů, kteří jsou schopni zápasy rozhodovat.
Mercado a Alcocér se postarali téměř o polovinu její ligové produkce. Oba odvádějí nad očekávání dobrou střeleckou práci, ale pro soupeře je tím zároveň snazší identifikovat největší ofenzivní hrozby.
Když se křídelníkům daří, Sparta skóruje. Když jim zápas nevyjde nebo je soupeř dokáže eliminovat, měla by přijít chvíle pro hrotového útočníka. Pro hráče, který si najde prostor ve vápně, promění jednu ze dvou příležitostí a rozhodne utkání, v němž se zbytku týmu tolik nedaří.
Právě v takových zápasech může být střelecké trápení Brunese a Vojty obzvlášť drahé, jak se ukázalo naposledy na Baníku. Kdyby Brunes s Vojtou své velké šance proměnili, mohla se Sparta přiblížit k vedoucí Slavii, která v sobotu také jen remizovala 0:0 doma s Hradcem.
Osmibodovou ztrátu na Slavii samozřejmě nelze přičítat pouze dvěma útočníkům. Fotbalové výsledky ovlivňuje celá řada faktorů, od defenzivní stability až po organizaci hry a výkony jednotlivců.
Přesto je jeden kontrast nepřehlédnutelný. Sparta investovala do dvou hrotových útočníků deset milionů eur, ale po jedenácti kolech má od nich jediný ligový gól. Zatímco její křídelníci a záložníci drží tým mezi nejproduktivnějšími v soutěži, očekávaní kanonýři stále čekají na probuzení.
A pokud chce Sparta osmibodovou propast mezi sebou a Slavií začít zmenšovat, bude potřebovat víc než jen další zásahy Mercada a Alcocéra.
Bude potřebovat, aby se konečně rozstříleli také ti, které si na střílení gólů koupila.
Slavia v Istanbulu nebo Slovan v Římě. I v úterý je na co koukat.
Kateřina Svitková oslavila 200. ligový gól, slávistky dál vládnou tabulce a sparťanky se nadřely na výhru proti Raptorkám. Ve Španělsku se navíc Klára Cahynová podílela na senzačním vítězství nad Barcelonou. Co dalšího přinesly poslední dny ženského fotbalu?
První gól v novém klubu, první ligové vítězství v sezoně a skalp úřadujícího nizozemského šampiona. Matěj Šín prožil v sobotu velký zápas. Bývalý záložník Baníku Ostrava rozhodl v nastavení o senzační výhře ADO Den Haag nad PSV Eindhoven 2:1.

